Ondřej Vojtěchovský

PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.

Funkce

  • ředitel ústavu
  • člen semináře nejnovějších dějin

Kontakt

Odborné zaměření

  • Nejnovější světové (obecné) dějiny se zaměřením na oblast Jihovýchodní Evropy
  • Dějiny Jugoslávie
  • Česko-jihoslovanské vztahy v 19. a 20. století
  • Československo v bipolárně rozděleném světě za studené války
  • Komunity cizinců v Československu v období státního socialismu

Akademické a vědecké pozice

  • od 2020: ředitel Ústavu světových dějin FF UK
  • od 2020: člen redakční rady časopisu Tokovi istorie/Currents of History, Institut za noviju istoriju Srbije/Institute for recent history of Serbia, Bělehrad
  • od 2020: šéfredaktor časopisu Securitas Imperii. Časopis pro studium moderních diktatur (s Adélou Rádkovou)
  • 2019–2020: zástupce ředitele Ústavu světových dějin FF UK
  • 2018–2020: vedoucí oddělení výzkumu 1945–1989, Ústav pro studium totalitních režimů
  • od 2018: člen Etické komise FF UK
  • 2007–2019: Oborový koordinátor programu Erasmus a Erasmus+, Ústav světových dějin FF UK

Zaměstnání

  • od 2016: výzkumný pracovník, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha
  • od 2010: odborný asistent, Ústav světových dějin FF UK
  • 2006–2010: asistent, Ústav světových dějin FF UK
  • 2004–2007: pracovník Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), Praha
  • 2004: učitel dějepisu, Gymnázium Litoměřice

Vzdělání

  • 2003–2010: postgraduální studium, FF UK, Ústav světových dějin, studijní program historické vědy, studijní obor historie/obecné dějiny, titul doktor filozofie (Ph.D.) Dizertační práce: Jugoslávská informbyrovská emigrace v Československu
  • 2006: státní rigorózní zkouška, FF UK, titul doktor filozofie (PhDr.)
  • 1997–2003 magisterské studium oboru historie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
  • 1996–1997: 1 rok magisterského studia oboru dějepis – občanská výchova, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
  • 1992–1996 Gymnázium v Praze 3, Na Pražačce

Zahraniční pobyty a stáže

  • 2020/10–2021/03: Visiting Fellow, Imre Kertész Kolleg, Jena, Německo
  • 2015/03: Visiting Fellow, Institut für Ost- und Südosteuropaforschung, Řezno, Německo
  • od 2005: pravidelné badatelské pobyty v Bělehradu, Záhřebu a dalších místech bývalé Jugoslávie
  • 2003/04: CEEPUS, Univerzitet u Beogradu, Bělehrad, Srbsko
  • 2001/03-06: Erasmus, Universität Wien, Vídeň, Rakousko
  • 2000/10–2001/02: Philipps-Universität Marburg, Německo

Mezinárodní konference a zahraniční přednášky

  • 51st Annual ASEEES Convention,  San Francisco, USA, 23. – 26. 11. 2019.  Příspěvek: “Czechoslovakia Is Starting to Be for Us the Country of Labour Emigration“. The Yugoslav Workers in the Socialist Czechoslovakia in the 1970s and 1980s.
  • Labour History of Socialist Globalisation: The View from the Shop-floor. Workshop, University of Konstanz, Německo, 10. – 11. 10. 2019. Příspěvek: Czechoslovak Recruiting of Labour Force from Yugoslavia in the 1970s and 1980s.
  • „Dynamika migrací a jejich dopadů v komparativní perspektivě v oblasti bývalé Jugoslávie“, Mezinárodní workshop, 8. 10. 2019, Ústav světových dějin – Katedra jihoslovanských a balkanistických studií, FF UK, Praha (Organizátor spolu s Ondřejem Žílou).
  • International Conference „Socialism on The Bench“, Pula, Chorvatsko, 26. – 28. 9. 2019, Příspěvek: Jugoslavija kao prozor i vrata na Zapad. Čehoslovački turizam i problem ilegalne emigracije preko SFRJ u kapitalističke zemlje.
  • Srbská akademie věd a umění (SANU), Bělehrad, 27. 3. 2019. Přednáška: Jugoslovenska informbirovska emigracija.
  • Jugoslávští dělníci v Československu v 70. a 80. letech 20. století, Seminář Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Praha, 28. 2. 2019.
  • 50th Annual ASEEES Convention,  Boston, USA, 6. – 9. 12. 2019. Příspěvek: Yugoslav smugglers of Western goods into the socialist Czechoslovakia from the 1960s to 1980s.
  • The Tito-Stalin Split. 70 Years after. International conference, University of Zagreb, Zagreb, Chorvatsko, 28. – 30. 6. 2018. Příspěvek: Narratives on the Titoist Repressions in the Circles of Yugoslav Cominformist Exile (in Czechoslovakia).
  • Kliofest. Festival Povijesti. Nacionalna i sveučilišna knjižnica, Zagreb, Chorvatsko, 8. – 11. 5. 2018. Vystoupení v rámci kulatého stolu: Titovo „ne“ Staljinu ili Staljinovo „ne“ Titu?/Sedamdeset godina od sukoba Tita sa Staljinom; vystoupení v rámci panelu: Prilozi o hrvatskoj i jugoslavenskoj povijesti u češkoj historiografiji.
  • Conference – The history of relations between Czechoslovakia and Yugoslavia, Velvyslanectví ČR v Srbsku, Bělehrad, Srbsko, 24. 5. 2018. Příspěvek: Jugoslavija i Čehoslovačka u doba kasnog socijalizma.
  • Labour Migration between East and West. Guest Workers in Europe from the 1960s to the 1980s. Workshop, Institute for Study of Totalitarian Regimes, Praha, 27. – 28. 2. 2018. Organizátor. Příspěvek: Yugoslav constructing companies and their workers in Czechoslovakia.
  • 3rd International Conference Socialism on the Bench. Communists and Communist parties: Policies. Actions. Debates. Pula, Chorvatsko. 28. – 30. 9. 2017. Příspěvek: Na privremenom radu u socijalističkom inozemstvu. Jugoslavenski radnici u Čehoslovačkoj tokom 70ih i 80ih godina.
  • 11. sjezd historiků, Olomouc, 13. – 15. 9. 2017. Vystoupení s referátem v rámci panelu Čechoslovakismus 1945-1991. Příspěvek: Jugoslávství a jugoslavismus (společně s J. Pelikánem).
  • Mezinárodní balkanistické symposium, 28. – 29. listopadu 2016, Brno, Masarykova univerzita – Moravské zemské muzeum – Historický ústav AV ČR. Příspěvek: Jugoslávští dělníci v normalizačním Československu. Východiska bádání.
  • Spaces of Experience and Horizons of Expectation: Eastern European Diasporas During the Cold War, 24. – 25. listopadu 2016, Martin Luther University Halle-Wittenberg, Aleksander Brückner Center for Polish Studies/Institute of History, Halle, Německo, Příspěvek: On the Other Side of the Iron Curtain. Political Exiles from Yugoslavia and Italy to Czechoslovakia in the 1950s
  • International and Transnational Aspects of the Yugoslav Crisis and the Establishment of Successor States, 1980 – 1992, 9. – 10. listopadu 2016, Koper, Slovinsko. Příspěvek: Kako razumeti jugoslovensku krizu: stavovi čeških političara prema početku raspada Jugoslavije 1991. godine.
  • Institut für Ost- und Südosteuropaforschung (IOS), Řezno, Německo, 25. 3. 2015. Přednáška: Czechoslovakia and Yugoslavia in the 1970s and 1980s. Political, Social and Cultural Interactions and Mutual Reflexions in the Period of Late Socialism. A Project Introduction.

Granty a stipendia

  • Od 2017: Hlavní řešitel. Projekt GAČR „Československo a Jugoslávie v 70. a 80. letech 20. století. Politická, sociální a kulturní interakce a vzájemná reflexe v období pozdního socialismu“.
  • 2010–2015: Spolupracovník. Projekt GAČR „Perspektivy Západního Balkánu v kontextu jeho politického, etnického a demografického vývoje v posledních dvaceti letech“. Hlavní řešitel: Jan Pelikán
  • 2010–2011: Spolupracovník. Projekt „Češi a Slovinci v evropské transformaci 20. století“. Projekt „Kontakt“ v rámci Slovinsko-českého programu spolupráce ve vědě a technologii. Vedoucí řešitelé: Jože Pirjevec and Jan Pelikán.
  • 2007–2008: Spolupracovník. Projekt „Mezi Středomořím a Střední Evropou. Kulturní, hospodářské a politické vztahy mezi Čechy a Slovinci od 16. do 20. století“. Projekt „Kontakt“ v rámci Slovinsko-českého programu spolupráce ve vědě a technologii. Vedoucí řešitelé: Jože Pirjevec and Jan Pelikán
  • 2004–2011: Spolupracovník. Projekt „České země a jihoslovanský prostor v 19. a 20. století: Paralely – Mýty – Inspirace“. Projekt v rámci vnitřního výzkumného záměru FF UK „České země v minulosti a dnes“. Hlavní řešitel: Jan Pelikán

Výběrová bibliografie

Monografie

  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Iz Praga protiv Tita! Jugoslavenska informbiroovska emigracija u Čehoslovačkoj, Zagreb: Srednja Europa, 2016, 729 s. + 18 s. obraz. příl.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Z Prahy proti Titovi! Jugoslávská informbyrovská emigrace v Československu, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012, 696 s.
  • Jan PELIKÁN – Tomáš CHROBÁK – Jan RYCHLÍK – Stanislav TUMIS – Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ – Ondřej ŽÍLA: Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 (autor kapitoly o Černé Hoře s. 136–230).
  • Jan PELIKÁN – Lubomíra HAVLÍKOVÁ – Tomáš CHROBÁK – Jan RYCHLÍK – Miroslav TEJCHMAN – Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Dějiny Srbska, Praha: NLN, 3. vydání 2019, 679 s. (autor kapitol o kulturním vývoji v Srbsku v 19. a 20. století).

Kapitoly v monografiích

  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Odvrácená strana „historického ne“ Stalinovi, in: Božidar Jezernik. Goli otok: Titův gulag, Praha: Volvox Globátor – Ústav pro studium totalitních režimů, 2020, s. 389–405.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ – Boris MOSKOVIĆ – Jan PELIKÁN, Hlavní vývojové tendence jugoslávství v průběhu 20. století, in: Adam Hudek, Michal Kopeček, Jan Mervart (eds.), Čechoslovakismus, NLN, Praha 2019, s. 394–420.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Jugoslavija i Čehoslovačka u doba kasnog socijalizma, 1969–1989, in: Michal Hrušík (ed.), Istorija odnosa izmedju Čehoslovačke i Jugoslavije. Konferencija čeških, slovačkih i srpskih istoričara. Zbornik stručnih radova, Ambasada Republike Slovačke u Republici Srbiji, Beograd 2018, s. 60–67.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Iz diplomatije u IB emigraciju. Dogadjaji u jugoslovenskim diplomatskim predstavništvima u SAD-u povodom Rezolucije Informbiroa 1948. godine, in: S. Selinić (ed.), Jugoslovenska diplomatija 1945–1961, Beograd: Institut za noviju istoriju Srbije, 2012, s. 174–204.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ – Borut KLABJAN, Omejena solidarnost. Tržaški komunisti v Pragi na prelomu štiridesetih in pedesetih let 20. stoletja, in: G. Bajc, B. Klabjan (eds.), Pirjevčev zbornik. Poti zgodovine med severnim Jadranom, srednjo in vzhodno Evropo, Koper: Založba Annales, 2011, s. 173–192.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Aktiviranje jugoslovenskih informbirovaca u Čehoslovačkoj 1968. godine, in: Tito – vidjenja i tumačenja, Beograd: Institut za noviju istoriju Srbije, 2011, s. 466–485.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Z Prahy proti Titovi. Slovinci v jugoslávské „informbyrovské emigraci“ v Československu, in: J. Gašparič, E. Kubů, Ž. Lazarević, J. Šouša (eds.), Češi a Slovinci v době moderny/Slovenci in Čehi v dobi moderne, Praha – Ljubljana 2010, s. 151–177.

Studie a články

  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ  – Jan PELIKÁN, A Bridge to the West: Yugoslavia as a Transit Country for Czechoslovak Emigrants from the 1960s to 1980s. Střed/Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries, 2019/2, s. 61–86.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ – Jan PELIKÁN, Z dovolené do emigrace. Jugoslávie jako tranzitní země pro československé emigranty v období normalizace, Paměť a dějiny, 3/2019, s. 3–13.
  • Jan PELIKÁN – Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, V předtuše odkvétání. Československo a Jugoslávie v prvních měsících normalizace, Securitas imperii, roč. 34, 2019, č. 1, s. 162–196.
  • PELIKÁN, Jan – VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej. Od Titova odchodu k Černěnkově smrti. Československo a Jugoslávie v první polovině 80. let 20. století. Základní obrysy vývoje vzájemných vztahů, Slovanský přehled, roč. 105, 2019, č. 2, s. 223–275.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Česká historiografie a Balkán: od zkoumání slovanských kořenů k hledání souvislostí. Dějiny a současnost, 2019, 41(5), s. 19-22.
  • Jan PELIKÁN – Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Jugoslávie a československý disent v prvním desetiletí normalizace. Tematická edice dokumentů z bělehradských archivů, Soudobé dějiny, roč. XXV, 2018, č. 3–4, s. 582–611.
  • Borut KLABJAN, Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ: Incorti comunisti. Solidarietà internazionale e interessi nazionali fra Trieste e Praga ai tempi della guerra fredda, Rivista di storia contemporanea, 1, Anno XLV, N. ro 1, Giugno 2017, s. 101–121.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, Jugoslávští dělníci v normalizačním Československu. Východiska bádání, in: Studia Balkanica Bohemo-Slovaca VII, Moravské zemské muzeum – Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2017, s. 473-487.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ, „Soudruzi nebo vetřelci? O životě emigrantů do Československa na příkladu jugoslávské emigrace. Paměť a dějiny, XI, 2017/3, s. 24–32.
  • Ondřej VOJTĚCHOVSKÝ: Dějiny a rozpad Jugoslávie jako předmět historických sporů, Soudobé dějiny, roč. XXI (2014), č. 4/2014, s. 426–434.

 

Úvod > Ústav > Vyučující > Ondřej Vojtěchovský