Členové ÚSD jsou zapojeni do Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově Q09 s názvem „Historie – klíč k pochopení globalizovaného světa“
Program navazuje na předchozí program PRVOUK č. 12: „Historie v interdisciplinární perspektivě“. Zachovává jeho interdisciplinární charakter, ještě více však směřuje k mezinárodnímu rozměru výzkumu. Program je v úzkém vztahu k profilovému oboru („vlajkové lodi“) UK „Historie – transkontinentální studia: Evropa a/versus svět“.
Cílem projektu je analyzovat historické proměny v podobách státu, společnosti, hospodářství i kultury a hlubší souvislosti, potřebné k porozumění dnešnímu globalizovanému světu. Bádání bude zkoumat různé procesy, které předznamenávají dnešní globální konstelace, i vztahy mezi jednotlivými dimenzemi lidského jednání – ve světě politiky, společenských vztahů, hospodářských procesů nebo kultury. Nejde přitom jen o mezinárodně pojaté bádání pro účely akademických diskusí; profitovat by z něj měla i širší veřejnost, příslušné instituce státu nebo různé segmenty občanské společnosti. Více informací o programu naleznete zde.
KREAS je projekt Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, výzvy Excelentní výzkum. Projekt je udělen pro období 2018-2022. Jeho nositelem je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vymezená v rámci výzvy jako Vědecké a vývojové centrum (VaV Centrum), které oborově pokrývá hlavní oblasti výzkumu fakulty, a jako takové tvoří hlavní výzkumnou agendu platformy tří výzkumných center (viz hrc.ff.cuni.cz). Náplní projektu KREAS je problémově orientovaný humanitně-vědný výzkum zaměřený na základy a povahu evropské identity, včetně komparativního studia mimoevropských civilizací, a to v širší kulturní perspektivě. Ta zahrnuje filosofické, náboženské, komunikační, jazykové a historické souvislosti. Výzkum si klade za cíl prozkoumat potenciál evropské společnosti, adekvátně reagovat na dnešní rizika, adaptovat se na nové společenské výzvy—jako je globální propojování světa, migrace lidí i myšlenek či nové technologie—a kreativně přistoupit k jejich řešení. Metodickým východiskem toho výzkumu je přesvědčení, že krizové jevy na poli střetávání s cizím není možné chápat jako hrozby, nýbrž jako podněty k utváření další budoucnosti Evropy a jejích hodnot.
Z interních zaměstnanců Ústavu světových dějin jsou do projektu zapojeni: PhDr. Jan Koura, Ph.D., Mgr. Jaroslav Ira, Ph.D., Mgr. Jiří Janáč, Ph.D., Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. Více informací o projektu na: kreas.ff.cuni.cz
Tříletý projekt (řešený v letech 2021-2023) bude zkoumat pomoc, kterou socialistické země poskytly zemím Afriky a Blízkého východu v oblasti vzdělávání v období studené války, se zvláštním zřetelem na Alžírsko, Etiopii a Ghanu. Projekt bude analyzovat dopady pomoci i po roce 1991 na případech budování postavení absolventů, vyškolení elit či navazování a pěstování kulturních, technických a hospodářských vztahů po návratu do svých zemí. Kromě toho se bude také věnovat myšlenkovému světu a vzpomínkám absolventů. K dosažení těchto cílů podniknou členové týmu výzkumné zahraniční cesty a povedou rozhovory s alžírskými, etiopskými a ghanskými absolventy. Transnacionální část se bude zabývat studiem a politickou aktivitou studentských vůdců z vybraných zemí v Československu. Projekt bude zkoumat jak dobu studií v Evropě (se zvláštním zřetelem na Československo), i období po návratu absolventů do zemí třetího světa. Takto definovaný bude prvním projektem, který zpracuje komplexní dějiny studentů ze zemí třetího světa v socialistických státech.
Hlavním řešitelem projektu je dr. Konstantinos Katsakioris. Spoluřešiteli dr. Jan Koura, dr. Mikuláš Pešta a Mgr. Jakub Mazanec.
Tým historiků a historiček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do mezinárodního projektu Teaching European History in the 21st Century (TEH21). Hlavním koordinátorem projektu je Univerzita v Utrechtu; dalšími členy konsorcia jsou, vedle Univerzity Karlovy, Univerzita v Sheffieldu, Autonomní univerzita v Madridu, Univerzita v Lille, ELTE v Budapešti, Humboldtova Univerzita v Berlíně a asociace EuroClio. Tříletý projekt (2019-2022) je finančně podpořen Evropskou Komisí v rámci programu Erasmus+ Klíčová akce č. 2: Spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů.
Hlavním cílem projektu je vytvoření transnacionální učebnice novověkých, moderních a soudobých dějin Evropy (1500-2000) v angličtině, pro studenty a studentky vysokoškolského studia. Důraz je kladen především na zásadní problémy a jevy, jež určovaly evropské dějiny a formovaly evropskou společnost, a na jejich nahlížení z různých perspektiv. Multiperspektivita je klíčovou stránkou a přidanou hodnotou projektu: z tohoto důvodu jsou jednotlivé podkapitoly psány mezinárodními kolektivy tří nebo čtyř autorů z různých univerzit. Nedílnou součástí projektu je také vytvoření souboru ilustrativních primárních pramenů a přednášek ve formě videí. Koncept učebnice a přidružených materiálů bude průběžně testován v rámci tří intenzivních studijních programů, při kterých bude mezinárodní skupina studentek a studentů ze zúčastněných univerzit diskutovat s autory nad vybranými kapitolami. Učební materiály, a také průvodce dobrou praxí, jenž vzejde z monitoringu intenzivních studijních programů, poslouží jako nástroje k internacionalizaci a větší vyváženosti výuky evropských dějin.
Na Univerzitě Karlově projekt koordinuje dr. Jaroslav Ira (ÚSD) ve spolupráci s dr. Janem Kourou (ÚSD) a prof. Markétou Křížovou (SIAS). Autorsky se do projektu postupně zapojují také další členové ÚSD (dr. Jiří Janáč, dr. Ondřej Daniel, dr. Tomáš Masař, dr. Mikuláš Pešta, dr. Ondřej Vojtěchovský), a někteří historikové z ostatních ústavů: doc. Jakub Rákosník (ÚHSD) a dr. Jan Zdichynec (ÚČD).
REACH je tříletý projekt řešený v letech 2017-2020 z rodiny HORIZON 2020 (výzva CULT-COOP-06-2017: Participatory approaches and social innovation in culture). Jeho posláním je sledovat různé formy reprezentace a využívání kulturního dědictví v různých sociálních prostředích s cílem vytvořit sociální platformu jako udržitelný prostor umožňující setkávání, diskusi a spolupráci široce rozvětvené sítě účastníků, kteří se podílí na organizaci rozvojových projektů, turismu, vzdělávání, kreativního průmyslu a vytváření politik. Sdružuje ke spolupráci profesionály v oboru kulturního dědictví, experty z akademického prostředí, výkonné umělce, archiváře, muzejníky, členy spolků, lokálních společností a představitele veřejných zájmových skupin – všechny, kdo mají zájem o vědu a praxi v oboru kultury a kulturního dědictví. Koordinátorkou projektu na FF je prof. Luďa Klusáková, spoluřešiteli Zdeněk Uherek, Jaroslav Ira, Jiří Janáč a Jan Krajíček. Více informací na stránkách projektu
Centrum pro transdisciplinární výzkum násilí, traumatu a spravedlnosti je univerzitním střediskem pro studium kolektivního násilí, ekonciliace a tranzitivní spravedlnosti na Univerzitě Karlově. VITRI bylo založeno v roce 2018 v rámci programu Univerzitních výzkumných center (UNCE). Usiluje o to iniciovat spolupráci mezi různými disciplínami a v dlouhodobější perspektivě podnítit začínající vědce a pokročilé doktorské studenty k samostatné vědecké práci. Zároveň si klade za cíl produkovat excelentní vědecký výzkum s mezinárodním přesahem. Za tímto účelem bude sestaven mezinárodní vědecký poradní panel, spolupracující se seniorními členy centra. Kolektivní násilí a jeho devastující následky jsou v rámci tohoto centra zkoumány z řady perspektiv: od lékařské a historické až po politické a právní. Odborníci z různých disciplín – politologové, historikové, psychologové, (vojenští) psychiatři a právníci – zkoumají komplexně pojímané kolektivní násilí a jeho trvalé následky na společnosti z multidisciplinární perspektivy. Přestože se z časového hlediska výzkum centra zaměřuje především na 20. století a současnost, nevylučuje výzkum ani hlubší historické sondy za účelem ověření či vyvrácení stávajících modelů a teorií a formulování nových. Za ÚSD jsou součástí VITRI: Prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D., Mgr. Mikuláš Pešta, Ph.D. a PhDr. Jaroslav Valkoun, Ph.D. Více informací na stránkách projektu.
Hlavní řešitel: PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.
Cílem projektu je zmapovat a analyzovat vztahy Československa a Jugoslávie v 70. a 80. letech 20. století v mezinárodní, politické, společenské i kulturní rovině. Zkoumá analogie a odlišnosti mezi dvěma typy státního socialismu v jejich pozdním období skrze vzájemnou reflexi a interakci. Vzájemné vztahy mezi Československem a Jugoslávií hrály v dějinách obou těchto států důležitou roli od jejich vzniku až po jejich rozpad na počátku 90. let. Po roce 1968 vstoupily však tyto kontakty do nové fáze. Zatímco nastal rozvoj těchto vztahů v dosud nebývalé kvantitě (v hospodářství, vědě, kultuře, turismu), došlo k proměně jejich paradigmatu. Československo přestalo být v SFRJ vnímáno jako vyspělejší, hospodářsky i kulturně pokročilejší stát, od něhož se lze učit. Naopak Jugoslávie pozbyla v československém prostředí pověst chudé a zaostalé země a stala se předmětem obdivu a idealizace. Účelem projektu je analyzovat československo-jugoslávské vztahy nejen v rovině mezistátních vztahů, nýbrž i v širokých souvislostech postihujících společenskou a kulturní dimenzi. V interakci mezi dvěma typy státního socialismu projekt zkoumá paralely i diskrepance ve vývoji obdobných společensko-politických problémů jako jsou vztah moci a společnosti, možnosti a formy působení opozice a její represe ze strany režimu, nacionální otázka či modernizační trendy ve společnosti.
Šlechtická politika habsburské monarchie v dlouhém 19. století v komparativní perspektivě (č. 18-00386S)
Hlavní řešitel: prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
Projekt je zaměřen na vývoj nobilitační politiky habsburské monarchie v dlouhém 19. století (1789-1918) se zřetelem na komparaci jinými zeměmi středoevropského prostoru (Prusku, Bavorsku, Württembersku a Sasku). Klade si za cíl analyzovat postoj jednotlivých panovníků habsbursko-lotrinské dynastie a vrcholných orgánů a osobností monarchie k této otázce, sledovat proměny nobilitační politiky a změny v nárocích kladných na kandidáty šlechtictví. Nedílnou součástí výzkumu bude otázka (ne)akceptace zahraničních šlechtických titulů a to jak rakouských u německých států, tak vnitroněmeckých či zahraničních (zejména papežských).; Všechny faktory budou zkoumány též za využití metod šířeji pojímaných sociálních dějin zkoumajících mentality s využitím poznatků o sociální mobilitě a sňatkových strategiích nabyvatelů šlechtictví.
(hlavní řešitelka: Mgr. Lenka Hrdinová)
(hlavní řešitel: Bc. Martin Šubrt)
(hlavní řešitel: Mgr. Ondřej Šmigol)
(hlavní řešitel: PhDr. Boris Mosković)
(hlavní řešitel: PhDr. Pavel Smrž)
(hlavní řešitel: Bc. Jakub Mazanec)
(hlavní řešitelka: Mgr. Anna Košátková)
(hlavní řešitel: Mgr. Ondřej Šmigol)
(hlavní řešitel: Mgr. Mihad Mujanović)
(hlavní řešitel: Mgr. Michal Janíčko)
(hlavní řešitel: Mgr. Jakub Mazanec)
(hlavní řešitelka: Mgr. Anna Pajerová)
(hlavní řešitelka: Mgr. Pavla Chmelíková)
(hlavní řešitelka: PhDr. Anežka Hrebikova)
(hlavní řešitelka: Mgr. Martina Reiterová)
(hlavní řešitelka: Mgr. Rebeka Laučíková)