Státní závěrečná zkouška

Základní informace

Bakalářské studium historie je ukončeno státní závěrečnou zkouškou. Ke státní bakalářské zkoušce se studující přihlašuje v termínech určených harmonogramem příslušného akademického roku. Podle tohoto harmonogramu předkládá své studijní výsledky ke kontrole plnění studijních povinností, odevzdává bakalářskou práci ve dvou exemplářích na sekretariát pracoviště, organizující bakalářskou zkoušku (viz následující odstavec), a nahrává elektronickou verzi své práce do SISu.

Únorový termín BZK zajišťuje organizačně Ústav hospodářských a sociálních dějin, červnový termín Ústav českých dějin a zářijový termín Ústav světových dějin. Červnový termín BZK určuje Ústav českých dějin ze dvou možností, daných v harmonogramu.

Další náležitosti a podrobnosti státní bakalářské zkoušky určuje Studijní a zkušební řád UK  a Pravidla pro organizaci studia na FF UK.

Struktura zkoušky

Státní bakalářská zkouška má ústní podobu a probíhá před komisí, která je nejméně tříčlenná. Zkouška sestává ze dvou samostatně hodnocených celků: (I.) obhajoby bakalářské diplomové práce a rozpravy k této práci a (II.) ústní zkoušky z historie. Tyto dvě části zkoušky se konají buď ve stejném dni anebo ve dvou různých dnech, a to podle rozpisu, zveřejněném na webu příslušného Ústavu, zajišťujícího BZK.

Studující předkládá seznam přečtené literatury a dává jej k dispozici zkušební komisi v den konání BZK.

Průběh zkoušky

 I.) Obhajoba bakalářské práce a rozprava k této práci

Obhajoba bakalářské práce je zpravidla první částí státní závěrečné zkoušky. Nejpozději pět dní před konáním obhajoby obdrží studující prostřednictvím SISu oba posudky – školitelský i oponentský. Na jejich základě se připravuje k obhajobě, kde pak může nahlížet do vlastních poznámek a reagovat na výhrady či náměty obou posudků.

Postup obhajoby je následující: nejdříve (a) autor(ka) krátce (asi na 5 min.) představí základní teze a výsledky své práce, načež (b) představí shrnutí obou posudků. Dále (c) autor(ka) reaguje na posudky a podněty členů komise a konečně se (d) otevře závěrečná rozprava. Celkově trvá obhajoba bakalářské práce asi 30 min.

II.) Ústní zkouška z historie

Ústní zkouška z historie zpravidla navazuje na obhajobu bakalářské práce a sestává ze tří částí: (1) obecných dějin, (2) českých dějin a (3) hospodářských a sociálních dějin. Ke každé z těchto tří částí ústní zkoušky položí komise dvě konkrétní otázky, a to tak, že jedna je ze staršího a jedna z novějšího období (v případě (1) a (2)), resp. se jedna týká hospodářských a jedna sociálních dějin (v případě (3)).

Odpovídat na zadané otázky může studující v libovolném pořadí. Ústní zkouška je hodnocena souborně, v případě neúspěchu se opakuje v plném rozsahu.

Úvod > Studium > Studijní programy > Bakalářské studium > Historie > Státní závěrečná zkouška