Historický ústav AV ČR, v. v. i., Národní archiv, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity s podporou Strategie AV21 Akademie věd České republiky, výzkumný program „Odolná společnost pro 21. století. Potenciály krize a efektivní transformace“ pořádají mezinárodní konferenci na téma

Politika – zájmy – energetika: Energetické krize, bezpečnost a společnost ve střední Evropě 20. století

Konference proběhne ve dnech 14. a 15. září 2023 v Praze. Konferenčními jazyky budou čeština, slovenština, angličtina, němčina a ukrajinština (bez překladu).

Detaily pozvánky: 

Pozvánku v českém jazyce naleznete zde. pozvánku v anglickém jazyce naleznete na tomto odkazu.

V roce 2023 uběhne 50 let od ropné krize 1973, která přinesla průmyslově vyspělým evropským státům, s odstupem a v návaznosti na hospodářské problémy SSSR pak i zemím středovýchodní Evropy v rámci sovětského bloku, poznání o zranitelnosti jejich ekonomického blahobytu a bezpečnosti, jakož i uvědomění si kritické závislosti na dodávkách energosurovin a klíčového významu dostupných a levných energií pro udržení sociální soudržnosti, bezpečnosti států a odolnosti společnosti. Oba společenské systémy reagovaly různě. Průmyslově vyspělý svět se dokázal vyrovnat s hlubokou energetickou krizí způsobenou vysokým zvýšením cen ropy, zatímco v sovětském bloku, paradoxně v důsledku „odloženého zvýšení cen“, došlo k pro- hloubení krizových stavů, které po půldruhé dekádě společně s dalšími faktory, polovičatými hospodářskými reformami, rostoucí nefunkčnosti systému, vedly ke kolapsu reálného socialismu. Obdobné potíže však příležitostně či dlouhodobě trápily jednotlivé státy Evropy rovněž v minulosti v závislosti na dobově používaných technologiích a dostupnosti základních zdrojů paliv a energií. Zároveň se však jednalo o příležitosti k vzájemné výpomoci a následně spolupráci a integraci při řešení těchto obtíží. Bylo tomu tak nehledě na vládnoucí politický systém.

Cílem konference je soustředit příspěvky o vývoji problematiky zajištění paliv a energií v průběhu 20. století na evropském kontinentu, zejména v jeho středu, a prozkoumat souvislosti energetiky, bezpečnosti, zájmů (podnikatelů, společnosti i států) a politiky v různých společenských systémech.

Prioritní okruhy témat a zkoumané otázky:

• Schopnost modernizace, inovace a transnacionální konektibilita v rámci kreativního myšlení (úroveň politického a ekonomického myšlení);
• Soupeření států o zdroje surovin a energií;
• Vytváření distribučních sítí uvnitř států včetně legislativního a smluvního rámce;
• Energetická politika jako předmět vnitropolitických polemik;
• Zabezpečení palivové a energetické soběstačnosti států v souvislosti s přípravou na obranu před vnějším ohrožením;
• Propojování státních distribučních sítí a evropská spolupráce a integrace;
• Rozdílnost přístupů a zájmů k energetické politice v bipolárním světě, dopady nedostatku energií na společnost v krizi;
• Modernizace palivoenergetických zdrojů;
• Přírodní okolnosti a narušení dodávek paliv a energií;
• Dopady nedostatku energií na společnost, podniky a stát- ní správu a jejich fungování a snahy o přizpůsobení (úpravy jídelníčku, životních návyků, modernizace a transformace výrobních postupů a technologií výrobních podniků, řízení distribuce dostupných palivoenergetických zdrojů);
• Dopady získávání palivových zdrojů na životní prostředí;
• Mediální reflexe energetických krizí spolu se vzpomínkami skupin obyvatelstva na palivoenergetické krize;
• Energetická krize a její obraz v krásné literatuře a filmových