Dne 17. května 2023 se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uskutečnil mezinárodní workshop, nazvaný „Udržitelná a soběstačná společnost? Otázky a trendy historického výzkumu“. Pořádal jej Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. a Rada programu Cooperatio Univerzity Karlovy s cílem vyzdvihnout často medializovanou a společensky významně vnímanou skutečnost, že dnešní doba nás neúprosně staví před nutnost zamýšlet se nad jejími aktuálními a alarmujícími krizovými jevy, spojenými s energetikou, zásobováním potravin, bezpečností, pandemií aj.
Lze určitě vyzdvihnout, že otázky spojené se společností, udržitelností, soběstačností či stabilitou nejsou jen aktuálním a snad i poněkud módním tématem rozvíjeným tváří v tvář současné komplexní krizi globalizace, nicméně vyvolávaly pozornost i v minulosti. Míra stability společnosti se projeví v době krizových situací či válečných konfliktů, kdy dojde ve zvýšené míře k riziku narušení systému a zavedeného řádu. Vyvstává tak otázka, do jaké míry je společnost v časech krize či nestability odolná různým otřesům, které mohou vést i k anomii, a následně konfliktům uvnitř společnosti i v mezinárodních vztazích, což pak paralelně vyvolává aktivity různých sociálních revolucionářů či vede až k destrukci systému.
Jednodenního workshopu se zúčastnilo více než dvacet mladých badatelů a badatelek, převáženě juniorů (zejména doktorandů a doktorandek, resp. postdoktorandů a postdoktorandek) z univerzitních a historických výzkumných pracovišť a veřejných institucí. Přijali za svou otázky a problémy spojené se soběstačností a udržitelností, k nímž přistoupili z různých úhlů pohledu. Zkoumali ji kupříkladu optikou jednotlivce (společenských skupin), rozvíjeli ji v diskursu politologickém (teorie mezinárodních vztahů), resp. historickém (dějiny mezinárodních vztahů), či ji reflektovali za využití historických metod historické, tradičních hospodářských a sociálních či komparativních dějin, kulturních a transnacionálních dějin.
Hlavní témata přednášek byla rozdělena do celkem tří tematických sekcí, z nichž jedna byla v anglickém jazyce. Hlavním řečníkem byl Benedikt Stuchtey z univerzity v německém Marburgu, který hovořil o problematice vnímání kolonialismu a imperialismu v kontextu Britského impéria v časech dekolonizačního procesu a postkoloniálního diskurzu. V jednotlivých sekcích se postupně probíraly problémy a otázky spojené s udržitelným výzkumem v archeologii snahami o udržitelnost ve vizigótském království, přístupem k soběstačnosti v galských společenstvích, hydrologickým projektům v éře novověku, přístupy k léčbě a zkoumání syfilis, možnostem a limity historizace udržitelnosti, resp. limity moci a odpovědnosti za uprchlické krize nebo enviromentální problematikou dnešní doby. Příspěvky přednesené na konferenci, stejně jako navazující diskuze, odrážely klíčové směry současného bádání a jsou důležitým příspěvkem k pochopení tématu a analyzovaného období v návaznosti na problematiku udržitelné a soběstačné společnosti v dnešní době.