V nakladatelství De Gruyter Oldenbourg vyšla kolektivní monografie „Breaking Down Bipolarity. Yugoslavia’s Foreign Relations during the Cold War“, editovaná záhřebským historikem Martinem Previšićem.

Do publikace přispěli rovněž Jan Pelikán a Ondřej Vojtěchovský kapitolou „In the Aftermath of the Prague Spring: Yugoslavia and Czechoslovakia 1969–1973“, ve které se zabývají vývojem vztahů mezi socialistickou Jugoslávií a formujícím se normalizačním režimem. Autoři analyzují nejednoznačný postoj Husákova vedení k Titově federaci, který osciloval mezi nepřátelstvím vůči „jugoslávským revizionistům“ a touhou po Titově uznání. Návštěvu u J. B. Tita v Bělehradu v říjnu 1973 považoval G. Husák za svoji osobní satisfakci a za důležitý argument pro legitimizaci své moci před domácí i světovou veřejností. Jugoslávští komunisté sice nadále trvali na svém odsouzení sovětské intervence do Československa, v praktické rovině však dali přednost pragmatickému posilování oboustranně prospěšných, zejména ekonomických vztahů. I nadále však dávali najevo, že v hierarchii mezinárodních vztahů Československu na rozdíl od „nezúčastněné“ Jugoslávie patří podřadné postavení sovětského satelitu.

Odkaz na publikaci naleznete zde.