Filozofická Fakulta

Ústav světových dějin FF UK v Praze  

Ústav světových dějin

Charakteristika oboru

Charakteristika studijního oboru

Historické obory patří k tradičním a profilujícím studijním oborům na FF UK. Počátek jejich studia leží už v 18. století, kdy se jako první zkonstituoval obor historie (na právnické fakultě od r. 1741, na fakultě filozofické od r. 1774), ke kterému se přirozeně vázaly i pomocné vědy historické a později archivnictví. Následně přibyly další obory jako pravěká archeologie, klasická archeologie, etnologie, iberoamerikanistika, byzantologie ad. Historie v užším slova smyslu se již na sklonku 19. století začala na FF UK členit na obecné a rakouské/československé/české dějiny. Původní profesorské stolice těchto odvětví se v průběhu 20. století přetvořily v samostatné ústavy a katedry, které v 90. letech 20. století doplnil ještě samostatný ústav hospodářských a sociálních dějin. Dnešní podoba a členění studia rozvíjí jak tuto tradici, tak je současně i výslednicí tradice moderní české vědy.

Navazující magisterský studijní obor nahrazuje (společně s dvěma dalšími navazujícími magisterskými studijními obory: Historie – české dějiny v evropském kontextu, Historie – hospodářské a sociální dějiny) stávající jednotný jednooborový navazující magisterský studijní obor Historie, platnost jejíž akreditace končí 31. října 2012. Rozčlenění studijního oboru v navazujícím magisterském stupni studia na tři samostatné studijní obory reaguje jednak na důslednou aplikaci boloňského procesu v praxi a jednak na širokou škálu nabízených užších specializací v rámci obecných (světových), českých a hospodářských a sociálních dějin, jejichž zabudování do společného studijního plánu pod jednotným názvem Historie není již možné ani z technických, ani z formálních důvodů. Rozčlenění oboru historie v navazujícím magisterském studiu na tři samostatné větve odráží rovněž skutečnost existence tří samostatných historických fakultních pracovišť – Ústavu světových dějin, Ústavu českých dějin a Ústavu hospodářských a sociálních dějin s vyhraněnými badatelskými profilacemi. Při konstrukci samostatných navazujících magisterských studijních oborů, nahrazujících stávající jednotný navazující magisterský studijní obor Historie, jsme vycházeli ze skutečnosti, že podmínkou přijetí do studia je již hluboká znalost přehledu českých a světových politických, hospodářských a sociálních dějin od počátku středověku až do současnosti, samozřejmě včetně základů metodologie historické vědy, a že cílem navazujícího magisterského studia je již prohloubení znalostí v rámci konkrétní oborové specializace. Ta poskytuje primárně studentovi nezbytnou vědní platformu pro jeho připravenost pro začlenění do vědeckého života v oboru, resp. pro jeho případné doktorské studium. Do něho by již student měl vstupovat oborově vyhraněn a specializován na základě předchozího navazujícího magisterského studia, protože v doktorském studiu by měl prokázat schopnost plnohodnotného vědeckého působení jako odborník na příslušnou oblast v oboru.

Navazující magisterský studijní obor Historie – obecné dějiny je zaměřen na získání nezbytných znalostí a dovedností k samostatné badatelské práci v oboru historie, a to primárně v rámci specializace na obecné dějiny. Studijní obor významně prohloubí studentovy znalosti obecných dějin od raného středověku do současnosti. Ve svém tématickém pojetí se soustřeďuje na výklad a interpretaci středověkých, novověkých, nejnovějších (ve všech třech případech především, avšak nikoli výhradně evropských), obecných a komparativních a iberoamerických dějin s přihlédnutím k obecnému vývojovému kontextu. Z metodologického a metodického hlediska je při studiu uplatňována široká škála výzkumných metodik a postupů, které odpovídají současným výsledkům poznání i badatelskému profilu osobností, jež předmět vyučují, a které představují dnes takřka úplný rejstřík metodik užívaných v české historické vědě. Také z tohoto důvodu je ve studijním plánu kladen značný důraz – vedle konkrétní badatelské kvalifikovanosti, realizované prostřednictvím studijní specializace v jednotlivých seminářích a k nim se vážících dalších předmětů – na složku teoretické a metodologické vybavenosti studentů. Studijní plán je rozčleněn do 5 modulů, ze kterých si student vybere jeden.

V povinné části studijního plánu studijního oboru Historie – obecné dějiny se budou na výuce dvou předmětů (Problémy historické vědy a Metodologie v teorii a praxi) podílet dva členové Ústavu světových dějin FF UK v Praze, dva členové Ústavu českých dějin FF UK v Praze a dva členové Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK v Praze; všechny další předměty povinné části studijního oboru budou zajišťovat členové Ústavu světových dějin FF UK v Praze a Střediska iberoamerických studií FF UK v Praze. Na výuce povinně volitelné části studijního plánu se kromě Ústavu světových dějin FF UK v Praze budou podílet další vědecko-pedagogická pracoviště FF UK, například Ústav hospodářských a sociálních dějin, Středisko ibero-amerických studií, Katedra pomocných věd historických a archivního studia, Ústav pro klasickou archeologii, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Ústav řeckých a latinských studií, Katedra pedagogiky a Ústav filozofie a religionistiky, které tak budou zajišťovat výuku doplňujících a specializačních předmětů.

Předpokladem pro studium navazujícího magisterského studijního Historie – obecné dějiny bude absolvování bakalářského studia zejména oboru historie či oboru příbuzného, a to především ve studijním programu Historické vědy. Uchazeč by měl prokázat schopnosti odpovídající základům vědecké práce, počínaje heuristickými dovednostmi a návyky a konče relevantními kritickými schopnostmi, jimž dnešní historické vědy poznávají historickou a sociální skutečnost. Sem patří zejména schopnost kriticky pracovat s prameny a sekundární literaturou a dalšími zdroji informací, samostatně rozpoznávat, formulovat a řešit badatelské problémy odpovídající bakalářskému studiu a nárokům navazujícího magisterského studia.

Cíle studijního oboru

Cílem studia je především prohloubit schopnosti vědecké práce studentů, včetně jejich relevantních aplikací v obecné kulturní sféře s důrazem na obecné dějiny. Nedílnou součástí studia je výchova k vědomí kulturní role historie ve společnosti prosycené minulostí jakožto součásti přítomnosti (historická kultura). Samozřejmým aspektem navazujícího magisterského studia historie je studentova příprava k možnému pokračování studia v doktorském studijním programu. Dosahování potřebných znalostí a dovedností je realizováno prostřednictvím společného oborového základu a specializovaného studia odpovídajícího zvolené diplomové (v případě jednooborového studia) či závěrečné seminární práce (v případě dvouoborového studia).

Profil absolventa studijního oboru

Absolvent navazujícího magisterského studia oboru Historie – obecné dějiny získal komplexní vědomosti o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji především evropské a americké společnosti, prohloubené o studium v jednom z nabízených modulů (dějiny středověku [civilizace a kultura středověké Evropy], dějiny novověku [se zaměřením na dějiny mezinárodních vztahů], dějiny nejnovější doby [se zaměřením na dějiny Evropy], obecné a komparativní dějiny či dějiny Latinské Ameriky). Absolvent je vybaven potřebnými faktografickými, metodologickými a metodickými znalostmi a dovednostmi (včetně schopnosti elektronického získávání informací) k tomu, aby mohl samostatně a na základě historicky relevantních argumentů interpretovat historické dění, kriticky interpretovat historické prameny a literaturu a samostatně zpracovávat a řešit vědecké problémy. Tyto dovednosti a znalosti dále rozvíjí – směrem k tvůrčímu vědeckému bádání – stejnojmenný doktorský studijní program.

Uplatnění absolventa v praxi, resp. instituce, kde může absolvent uplatnit získané vzdělání

Absolvent navazujícího magisterského studia oboru Historie – obecné dějiny je připraven k vykonávání všech profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání historického anebo příbuzného zaměření. Vedle vědeckých pracovišť, jakými jsou vědecké ústavy, archivy, muzea, se může uplatnit i v široké škále kulturních institucí (sdělovací prostředky, nakladatelství), dále v institucích státní správy, politického života.

Prague Papers

Prague Papers on the History of International Relations 2011/1Prague Papers on the History of International Relations 2011/2

 

 

 

Dvacáté století

Obálka 2006Obálka 2006

Aktuality

Vzhledem k plánované rekonstrukci hlavní budovy bude provoz sekretairátu ÚSD během letních měsíců omezen na následující dny:

2. 8. 10:00-15:00 (P206)

3. 8. 10:00-15:00 (P206)

8. 8. 09:00-15:00 (P206)

9. 8....

19. červen 2017

Byl vydán harmonogram nového akademického roku. Stáhnout jej můžete na tomto odkazu.

10. září 2014