INTERNÍ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA POZICI ŘEDITELE/ŘEDITELKY ÚSTAVU SVĚTOVÝCH DĚJIN
prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D.
předkládaná v souladu s opatřením děkana FF UK č. 14/2017 pro období 2023—2026 s výhledem do roku 2028
Ústav světových dějin (ÚSD) prošel v uplynulých letech složitým vývojem. Na jedné straně produkoval špičkové výsledky jak v oblasti vědy a výzkumu, tak ve výuce, na straně druhé se však nedařilo beze zbytku naplnit záměry jeho vedoucích v letech 2017—2023. Stávající ředitel dr. Ondřej Vojtěchovský ústav řídil ve velmi složité době, musel se vypořádat zejména s následky pandemie nemoci Covid-19, která měla nepříznivé dopady v řadě oblastí. V personální oblasti převzal ústav ve stavu, kdy jeho předchůdce (předkladatel této koncepce), nedosáhl všech cílů, např. v oblasti vědecké činnosti, kde měly jednotlivé semináře, resp. jednotlivci kvalitativně poměrně rozdílné výsledky. Zvláště v posledním roce se objevily další problémy. Podařilo se sice provést pozitivní změny v zaměstnanecké struktuře (výběrová řízení), ne vždy se však dařila komunikace mezi vedením a pracovníky. Bude také třeba věnovat více pozornosti motivaci zaměstnanců ve vědecké oblasti, v odměnách za publikační výstupy nespoléhat jen na program Cooperatio. Zaměstnanci by měli být dostatečně vedeni k podávání grantů. K podpoře vědecké činnosti je třeba přistoupit aktivněji. Další problematickou oblastí se během uplynulých tří let stala ekonomika. Objektivně složitá finanční situace pracoviště musí být řešena koncepčně, ve spolupráci se zaměstnanci a vedením fakulty, aby byl zabezpečen dlouhodobý rozvoj pracoviště.
V jednotlivých oblastech práce vedoucího mám tyto představy:
ÚSD má současné době 14 zaměstnanců (plus 1 THP) a to většinou na tzv. celý úvazek, tři pracovníci jsou zaměstnáni na částečný úvazek. Při přepočtu na úvazky je stav zaměstnanců 13,2. Výše uvedené celkové počty považuji v souvislosti s finančními možnostmi pracoviště za ne zcela vyhovující, odpovídají však současným potřebám výuky (pokud nedojde ke změnám akreditací) a vědecké profilace pracoviště.
Základní součást je nyní rozdělena do 4 seminářů:
Tuto strukturu bude v budoucnosti možné upravit a to přednostně v závislosti na platných akreditacích, resp. jejich změnách a s ohledem na finanční možnosti. V současnosti je personální struktura ÚSD v zásadě vyvážená, rozdíly v počtu zaměstnanců mezi jednotlivými semináři nejsou podstatné. Poněkud méně vyvážená je z hlediska genderového (11 mužů x 3 ženy). Případné personální změny by v budoucnosti měly být prováděny také s ohledem na tento faktor. Jisté rezervy má základní součást v kvalifikační struktuře, byť zde v posledních několika letech došlo k pozitivnímu vývoji. Jeden pracovník byl jmenován profesorem, další pak docentem. Kvalifikační postup by byl vhodný v SOKD, který nemá habilitovaného/nou člena/nku. Jeden z akademiků však již zahájil habilitační řízení. Pokud to finanční možnosti ústavu dovolí, považuji za smysluplné řešit potíže při zajišťování poměrně vysokého počtu z platných akreditací vyplývajících kursů přechodně uzavíráním smluv na dobu určitou s lektory, kteří by měli působit zejména v bakalářském studiu. Mohlo by jít například o talentované doktorandy. Do této kategorie by však mohli být přesunuti též pracovníci, kteří dlouhodobě nevykazují uspokojivé výsledky ve vědecké oblasti. Zde bude možné zohlednit výsledky právě prováděného hodnocení na FF UK, které by mělo být podstatným vodítkem pro personální práci vedoucího. Současně se bude třeba zamyslet nad počtem a strukturou zajišťovaných kursů a závěry v následujících třech letech (s výhledem na pět let) promítnout do akreditací/reakreditací (viz níže). Tato potřeba byla zřejmá již v roce 2017, kdy jsem vedení ústavu převzal poprvé. K podstatným změnám však dosud nedošlo, také proto, že ústav disponoval dostatkem finančních prostředků k uhájení stávající struktury a rozsahu personálu a z věcného hlediska nevyvstávala akutní nutnost pro provedení zásadních změn. V posledních letech se však v činnosti ústavu objevily také další, nejen finanční, problémy, jejichž řešení bude vyžadovat mj. zásah v personální oblasti. Je třeba reagovat zejména na poměrně nízký počet frekventantů/tek magisterského studia obecných dějin (viz bod II.). V zájmu ústavu je také omezit počet částečných úvazků (s výjimkou lektorů/ek) a posílit tak sepětí zaměstnanců s FF UK. V této souvislosti je mj. třeba zajistit, aby pracovníci na částečný úvazek vykazovali na ÚSD podstatné výsledky vědecké práce. Je třeba ve spolupráci s vedením fakulty připravit kariérní plány jednotlivých zaměstnanců/kyň. Podporu by měli mít kolegyně/kolegové aktivní nejen v oblasti vědecké a pedagogické, ale i například na poli internacionalizace. Na pracovišti jako ústav světových dějin by už vzhledem k jeho odbornému zaměření měli působit akademici/čky s mezinárodním rozhledem a kontakty.
Pedagogická činnost ÚSD se odvíjí od platných akreditací. Některé programy ÚSD zajišťuje sám, jiné pak ve spolupráci s jinými základními součástmi. S ohledem na nutnost studijní obory reakreditovat na programy došlo v letech 2018—2019 k prodloužení platnosti všech akreditací o 10 let. Vedle toho byly nově akreditovány učitelské programy v bakalářském a magisterském cyklu studia, na jejichž zajišťování se ÚSD spolupodílí.
Historie – Evropská studia (Bc.) – platnost do 26. 8. 2029
Historie – Obecné dějiny (NMgr.) – 20. 2. 2029
Historie – Obecné dějiny (Ph.D.) – 25. 11. 2030
TEMA+ European Societies: Heritage and Development / Sociétés européennes: patrimoine et développement (NMgr.) – 16. 7. 2028 (zajišťuje SOKD)
Historie (Bc.) – platnost do 20. 6. 2028
Historie se zaměřením na vzdělávání (Bc., povinně sdružené studium s programy se zaměřením na vzdělávání) – 22. 5. 2029
Učitelství historie pro SŠ (NMgr. Povinně sdružené studium pouze s učitelskými programy) – 31. 5. 2029
Specializace Demografie s historií (spolu s Přírodovědeckou fakultou FF UK)
Jak je patrné, spolu s dalšími základními součástmi zajišťujeme výuku v bakalářském stupni studia historie a učitelských programů, sami si pak organizujeme výuku v magisterském a doktorském stupni v programu Historie/obecné dějiny. Vedle toho sami zajišťujeme výuku v bakalářském cyklu studia v programu Historie—Evropská studia. Po určitých pochybnostech, zda pokračovat v rozvíjení tohoto programu (v roce 2018 neproběhlo přijímací řízení), bylo po vnitřní diskusi rozhodnuto program otevřít i v dalších letech. Domnívám se, že bychom v tomto měli pokračovat a to jak vzhledem k nemalému zájmu uchazečů/ček, tak s ohledem na celospolečenský význam programu. Bude však nutné otevřít debatu o zaměření oboru, který by měl více reagovat na současné změny a společenskou poptávku (např. geopolitika, dezinformace). To vše při zohlednění záměru vedení FF UK provést organizační změny na základních součástech zajišťujících fungování vědní oblasti historie (viz email děkanky FF UK vedoucím ZS ze 17. 4. 2023).
Soustředit pozornost bude v příštích třech letech zejména na magisterské navazující studium Historie–Obecné dějiny. V uplynulých letech se sice podařilo program reakreditovat a při zachování specializací poněkud rozšířit společný studijní základ, ukazuje se však, že tato změna nebyla dostatečná. Zřetelným indikátorem je zejména poměrně nízký zájem uchazečů o jeho studium. V posledních letech byl sice zaznamenáván mírný převis počtu přihlášek nad PPP (30), reálně však ke studiu nastupovalo méně studentů. Při počtu zhruba dvou desítek frekventantů v ročníku připadá na jednu specializaci (na ÚSD celkem 4, další zajištuje Středisko iberoamerických studií) 5–10 studentů. Zde je třeba hledat prostor pro zefektivnění výuky, což je při výše uvedených počtech možné i při zachování její obvyklé, ve značné míře seminární, formy. Je třeba zvážit snížení stávajícího počtu specializací, resp. jejich sloučení při zachování široké nabídky metodologických přístupů. Program by měl mít pokud možno exkluzivní povahu s tím, že část absolventů bakalářských historických programů bude pokračovat v učitelské formě studia. Zájem o ní však zatím nepřevyšuje počty uchazečů o studium „neučitelské“ historie na ÚSD a Ústavu českých dějin.
V uplynulých letech se ve spolupráci historických pracovišť podařilo připravit nový bakalářský a magisterský program v oboru učitelství historie. Je třeba je nadále rozvíjet. ÚSD by měl být zapojen jak do výuky, tak do koncepčních debat o budoucnosti programů a případně i do jejich odborného garantování. Bylo by vhodné vytvořit na naší základní součásti úvazek pro didaktika oboru světových dějin. Učitelství je v bakalářském a zvláště v magisterském cyklu studia třeba posílit, k čemuž by měl ÚSD přispět. Počty přihlášených do NMgr. studia jsou v roce 2023 výrazně pod PPP. Je třeba program koncipovat tak, aby zaujal větší počet uchazečů/ček. Budu se snažit toto ve spolupráci s vedením FF UK a vedením ostatních historických pracovišť zajistit.
S cílem posílit kvalitu pedagogické činnosti souvisí i můj záměr pokračovat ve spolupráci s některými dalšími základními součástmi FF UK a to zejména při zajišťování specializačních přednášek. V tomto bych rád navázal na změny, které jsem provedl po roce 2017. Dále zamýšlím udržet při respektování finančních možností ÚSD prostor pro působení externistů a to opět zejména formou specializačních přednášek. Hodlám též navázat na své dosavadní snahy o posílení spolupráce se zahraničními univerzitami. I nadále by na ÚSD měli přednášet (jednorázově či soustavněji) zahraniční odborníci. V tomto směru chci vedoucí seminářů motivovat k posílení prvku internacionalizace v jejich práci. S významnými zahraničními partnery bych rád směřoval také k tvorbě konsorcií pro přípravu grantů, společné přípravě konferencí, workshopů (též studentských) apod. Určité kroky byly v tomto směru již učiněny a je třeba ještě více do těchto aktivit zapojit jednotlivé semináře. Vynikajícím výsledkem je zejména spolupráce v programu TEMA+ (4 evropské a 1 kanadská univerzita, zajišťuje SOKD). Je třeba podniknout kroky, aby bylo možné tuto práci navíc příslušně ocenit.
Značnou pozornost chci věnovat také doktorskému studiu, které zřejmě v nejbližších letech projde s ohledem na záměry MŠMT podstatnými změnami. Studium získá ještě větší míru exkluzivity, zvýší se tlak na včasné plnění studijních povinností. Výše uvedenému by měl odpovídat také proces výběru uchazečů, do kterého by měli být zapojeni vedoucí seminářů, případně externí členové oborové rady. V minulých letech se podařilo zahájit výuku v anglickojazyčné formě doktorského studia. V budoucnosti by zahraniční doktorandi/ky mohli představovat jeden z prostředků k oslabení inbreedingu.
Ve všech stupních studia pak platí, že se budeme potýkat s aktuálními výzvami, mezi něž patří zejména rozvoj umělé inteligence (AI). Dokud nebudou vyvinuty účinné formy kontroly původnosti předkládaných písemných prací, bude dle mého názoru nutné klást opět větší důraz na ústní formu atestací a ustoupit od atestací písemných, pokud nebude zajištěn jejich objektivní průběh (zásadně klauzurní práce, znemožnit domácí přípravu písemných prací). Bude také třeba uvažovat o vymezení oblastí, kde bude využití AI legitimní. Toto by mělo být respektováno při přípravě akreditací.
Vědecká činnost je vedle aktivity pedagogické jednou ze základních charakteristik univerzitního prostředí. Kvalitní výuku zajistí zejména ve vyšších stupních studia jen kvalitní vědec, který má být ve své publikační činnosti příkladem svým žákům/čkám. K interpretaci odborných výsledků druhých plně postačí lektor/ka zbavený povinností ve vědecké oblasti. Základnou vědecké činnosti ÚSD by měla být participace na programu Cooperatio, vědní oblast historie a historie vědy. Naše pracoviště by se mělo také pokusit získat finanční podporu v rámci grantů excelence GA ČR (Expro). Vedle SOKD by se měly také ostatní semináře ucházet o podporu z evropských zdrojů z programu HORIZONT 2021-27, pilíř I vynikající věda (ERC granty, akce Marie Curie) a další (např. COST). Současně by ústav neměl být jen souborem individualit, ale jednotlivé semináře by měly do jisté míry plnit též roli výzkumných center, měly by spolupracovat i napříč fakultou (mezioborový výzkum). Ve spolupráci s vedoucími seminářů budu usilovat o to, aby semináře či alespoň skupiny zaměstnanců/kyň podávaly společné projekty (např. standardní a bilaterální granty GA ČR), pořádaly konference apod. a to nejen uvnitř, ale i napříč semináři. Zaměstnanci, kteří neřeší (ani jako členové/ky) týmu žádný externí či interní grant (PRIMUS, UNCE, nikoli však Cooperatio) by měli alespoň jednou za dva roky podat grantovou žádost, a to alespoň v pozici člena řešitelského týmu.
ÚSD by měl být centrem kvalitní vědy. Publikační výstupy pak však mají často rozdílnou kvalitu, od špičkových mezinárodních po podstatně méně hodnotné. Podporovat je třeba především excelentní výzkum, důraz chci klást na špičkové výsledky (na kvalitu nad kvantitou). To však neznamená, že by neměly být oceněny i práce v dobrém slova smyslu průměrné. Není mým cílem určovat směry výzkumu, kladem pracoviště je jeho metodologická pestrost. Bez ohledu na zvolené přístupy a cíle výzkumu by však dosažené výsledky měly snést mezinárodní srovnání alespoň ve středoevropském kontextu. ÚSD by měl dosahovat excelentních výsledků dle Metodiky 17+ v Modulu 1 — Kvalita vybraných výsledků, v jehož rámci FF předkládá k posouzení vybrané výstupy, a dále v Modulu 2 — Výkonnost výzkumu, kde se vychází z RIV a bibliometrie. Klíčový je přitom z pohledu ÚSD druhý modul, protože počet vybraných výsledků v prvním modulu je za FF UK tak nízký (ročně cca 60 nominačních slotů), že nemůže být dostatečným podkladem pro hodnocení vědecké práce na úrovni základní součásti. V závislosti na finančních možnostech ústavu proto budou, tak jako v letech 2017-20, nastaveny odměny za publikační činnost (vč. odborných monografií), jejich výše bude v případě časopiseckých studií záviset na kvalitě periodika (zda je uvedeno a v jakém kvartilu ve WoS a Scopus). Počet odborných historických periodik evidovaných v těchto databázích roste a to i v České republice a není proto důvod nepřizpůsobit této skutečnosti individuální publikační strategie. V tomto navážeme na již platná fakultní pravidla, podle kterých jsou rozdělovány finanční prostředky v programu Cooperatio.
Pokud to bude z organizačních důvodů a s ohledem na finanční možnosti ústavu jen trochu možné, hodlám podporovat udělování tvůrčího volna, které by mělo zejména kolegům/kolegyním směřujícím k habilitačnímu a jmenovacímu řízení usnadnit dokončení vědecké práce. Jsem připraven využívat i možnosti, kterou nabízí Opatření děkana č. 16/2022 (Kariérní řád), jež umožňuje snížit v odůvodněných případech výukovou povinnost s ohledem na preferenci tvůrčí činnosti. Budu také podporovat výjezdy do zahraničí v rámci individuální mobility, zejména pak výjezdy na delší (semestrální, dvousemestrální) období, které jsou důležitým předpokladem pro úspěšné zvládnutí jmenovacího či habilitačního řízení. Budu na fakultní i univerzitní úrovni usilovat o navýšení prostředků v programu Cooperatio tak, aby bylo možné z něj skutečně financovat vědeckou práci a poskytnout tak příležitosti v oblasti základního výzkumu, kterých se v ČR nedostává, perspektivním akademikům/čkám t. č. bez externího grantu. Tento záměr mi poněkud usnadňuje skutečnost, že jsem univerzitním koordinátorem vědní oblasti historie.
Podpořím též aktivity v oblasti aplikovaného výzkumu. I zde je prostor ke zlepšení. Ústav zatím nebyl úspěšný například v soutěžích o granty TA ČR. Je zde přitom možnost využít poznatků základního výzkumu například pro rozvoj sídel, k expertízám k aktuálním problémům mezinárodních vztahů či ve vztahu k potřebám cestovního ruchu. K získání některých grantů je však nutný předběžný kontakt s neakademickou sférou, například ministerstvem zahraničních věcí, které může zadat požadavky TA ČR. V této souvislosti by bylo vhodné nabídnout možnost spíše jednorázových přednášek odborníkům u praxe a budovat tak základnu pro budoucí spolupráci. V další fázi by mohlo jít například o spoluorganizaci vědeckých konferencí. V menší míře se tak dělo již v minulosti.
V souvislosti s výše uvedeným bych rád udržel a dále rozvíjel odborný časopis Prague Papers on the History of International Relations. V minulosti časopis vycházel nepravidelně, ztratil podporu FF UK, rýsuje se však možnost udržet jeho vydávání ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR. Cílem bude zejména dosáhnout zařazení tohoto časopisu do mezinárodní databáze Scopus. Pokud to bude možné, rád bych toto periodikum rozvíjel ve spolupráci s partnery doma i v zahraničí. Pokračovat by bylo vhodné v kooperaci se spoluvydavatelem Universität Wien, Institut für Osteuropäische Geschichte. Současně bych chtěl na vydávání časopisu více spolupracovat s naším smluvním partnerem, Historickým ústavem AV ČR.
Vedle výše uvedeného je třeba pokračovat v propagaci výsledků práce ústavu zejména uvnitř a zejména vně fakulty. V první oblasti půjde například o podíl na nabídce Univerzity třetího věku. V závislosti na finančních a jiných možnostech ústavu budu podporovat aktivity v oblasti literatury faktu, účast v diskusních či jiných popularizačních pořadech hromadných sdělovacích prostředků, články v denním tisku, prezentaci na sociálních sítích apod.