Filozofická Fakulta

Ústav světových dějin FF UK v Praze  

Ústav světových dějin

Agregátor zdrojů

Absolventka hudební vědy Eliška Svobodová podpoří koncertem s kapelou Fanfán Tulipán sbírku na obnovu univerzitní knihovny v Mosulu

Fakulta - 30. říjen 2017 - 13:35
Koncert proběhne 2. listopadu od 20 hodin v kampusu v Hybernské v rámci akce Den pro Mosul. V rozhovoru Eliška líčí své hudební i studijní začátky, inspirace i výhledy do budoucna.   Vystudovala jsi Vyšší odbornou školu publicistiky spolu s Konzervatoří Jaroslava Ježka a Filozofickou fakultou v Brně. Následně jsi pokračovala v magisterském studiu hudební vědy na FF UK. Proč právě tato kombinace? Po maturitě jsem šla nejprve na Vyšší odbornou školu publicistiky, která byla zaměřena spíše prakticky – vybrala jsem si rozhlasovou specializaci a moc mě to bavilo. Během studia jsem ale stále cítila nutnost se rozvíjet i v hudbě – začala jsem tedy studovat skladbu na Ježkově konzervatoři, kterou jsem dělala souběžně s kombinovaným bakalářským studiem uměnověd na brněnské filozofické fakultě. Vyšlo to tak, že jsem ve stejném roce současně maturovala na konzervatoři a státnicovala v Brně – opravdu nezapomenutelná kombinace… Následně jsem navázala magisterským studiem hudební vědy na FF UK, které jsem dokončila před dvěma lety. Zdá se, že sis tedy dobře vybrala a podařilo se ti skloubit svou profesi se svým koníčkem. Čím vším se aktuálně živíš a co z toho tě nejvíc baví? Aktuálně pracuji v Českém rozhlase Vltava, kde připravuji hudební pořad Planeta jazzem posetá a vybírám hudbu do odpoledního kulturního bloku ArtCafé. Mojí hlavní náplní práce je teď ale správa sociálních sítí Vltavy, což je neuvěřitelně pestrá a zábavná práce. Přímo hudbou jsem se nikdy živit nechtěla – v mé rodině je několik profesionálních hudebníků, od nichž jsem odmala slýchala, jak moc náročný tento způsob obživy je. Hudbu tedy vnímám spíše jako vnitřní potřebu a jako odreagování od práce v rozhlase. Zatím se to skvěle doplňuje. Kdy tě napadlo založit kapelu a jak vznikla? Kapela byla jednou z motivací, proč jsem šla na Ježkovu konzervatoř. Vždycky jsem hrála v kapelách, už na gymplu jsme měli jazz-rockovou skupinu, na kterou ráda vzpomínám. Rok poté, co jsem začala studovat na Ježkově konzervatoři, jsem založila kapelu Fanfán Tulipán. Hned v počátku jste byli hodně úspěšní. Rok po založení kapely jste zvítězili ve finále soutěže o Cenu Metropolitní Univerzity v rámci festivalu Mladí ladí jazz a v témže roce jste vyhráli i české kolo mezinárodní soutěže Jazz Prix, což vás určitě muselo hodně motivovat. Jak velké byly vaše počáteční ambice a máš pocit, že jste jim za těch 8 let existence kapely dostáli? Nám se staly dokonce i věci, o kterých jsem se ani v počátku neodvažovala snít – například vystoupení v rámci Bohemia Jazz Festu, což byl jeden z mých největších koncertních zážitků. Zároveň jsem ráda, že se mi podařilo sestavit kapelu tak, že muzikanti jsou nesmírně otevření a nebrání se koncertům v nezvyklých prostředích: hráli jsme tak třeba na dětském táboře, spali tam v teepee a druhý den jeli hrát do Rakouska na festival Jazz an der Donau. Druhý extrém a taky nezapomenutelný, byl rockový klub v rumunském městě Targoviste, kam nás pozvalo České centrum – náš kinder-jazz měl u místních motorkářů nečekaný úspěch Většina vašich skladeb je přirozeně instrumentálních. Ze samotného názvu vaší kapely i písní se nicméně zdá, že si docela ráda hraješ se slovy. Nechybí ti tedy někdy přecijen možnost k posluchačům promluvit i prostřednictvím textů? Najít text, který bych dokázala zpívat a se kterým bych se uměla identifikovat, je pro mě opravdu těžké. Jednu textařku mám, vynikající básnířku Míšu Keroušovou – u řady jejích textů mě hned napadá melodie a směřování písně. Ale způsob, jakým já obvykle pracuji, vychází spíše z představy nějakého prostředí či situace, čímž se nechávám vést. Zkouším si třeba představit, jaká hudba by mohla znít ve fjordu nebo se snažím hudebně ilustrovat různé situace a nálady, třeba strach před dalekou cestou. Vy sami vaši hudbu označujete jako „kinder-jazz“. Co si pod tím můžeme představit a kdo jsou nejčastěji vaši posluchači? Spojení „kinder-jazz“ vzniklo během studia na konzervatoři – připadalo mi, že většina lidí kolem mě příliš akcentuje techniku na úkor originality a autenticity výrazu. V tomto prostředí jsem měla čím dál větší nutkání dělat hudbu víc po svém, zahrnout do ní jak hravost, tak i určitou syrovost. Název „kinder-jazz“ byl od začátku tak trochu legrace reflektující třeba i fakt, že občas hrajeme na dětské hudební nástroje nebo hračky. Zároveň je ale důležité říct, že tím nechceme odkazovat k  naivnímu umění nebo art brut – skládat hudbu, která je hravá, neznamená, že člověk rezignuje na rozvíjení se v technice a začne spoléhat jen na intuici. Naše publikum je opravdu rozmanité – od jazzových posluchačů přes návštěvníky divadelních festivalů po malé děti, pro které občas pořádáme speciální koncerty, naposledy teď v září v rámci festivalu Struny dětem. Jak jsi zmínila, vaše hudba je charakteristická i neobvyklými hudebními nástroji – hrajete na melodiku, estonskou citeru, xylofon nebo dokonce hrací skříňku. Kde vůbec hledáš inspiraci k novým skladbám a jejich ztvárnění? Nejlepší inspirací je odjet a setkat se s úplně jinou hudební tradicí či jinými nástroji. Hodně mě nasměroval a inspiroval pobyt na hudebním workshopu v Estonsku, kde mě okouzlil zvuk tradiční citery. Koupila jsem si ji tehdy přímo od výrobce a občas na ni hraji v kapele. Velkým zážitkem bylo také třeba muzeum zvonkoher v Utrechtu plné sálových orchestrionů, pianol a hracích skříní. Pořídila jsem si tam hrací skříňku pling-plong, pro kterou si člověk může vytvořit vlastní melodii, a používám ji ve skladbě Kabinet kuriozit. Na kontě máte dvě desky. Zdá se, že tedy nikam nespěcháte, ale hraní si opravdu užíváte. Jaké máte s kapelou plány do budoucna? V příštím roce se chystáme nahrát studiovou desku, těším se na festivaly a hlavně na rozmanitá místa, kam nás Fanfán zavede. Chodím teď také na hudební konzultace ke skladatelce a klavíristce Beatě Hlavenkové, což mě velice inspiruje a motivuje. Je jasné, že kapela funguje v různých časech s různou intenzitou. Teď jsme ve fázi, kdy hrajeme jednou dvakrát za měsíc, což vnímám jako optimální, aby se z toho nestal stereotyp, člověk se na hraní těšil a zároveň měl čas i na svou práci. A konečně – zanedlouho vystoupí kapela Fanfán Tulipán v našem kampusu v Hybernské v rámci akce Den pro Mosul. Celá akce proběhne jakou součást podpory veřejné sbírky na obnovu univerzitní knihovny v Mosulu, kterou vyhlásila knihovna FF ve spolupráci s Člověkem v tísni. Jak vnímáš, že se jako absolventka FF vracíš na fakultní půdu při takové příležitosti? Na studium vzpomínám skutečně s velkým vděkem. Měla jsem to štěstí potkat několik pedagogů, kteří mě hodně ovlivnili nejen, co se týče vědomostí ale i životních postojů. Jsem ráda za to, že jsme dodnes v kontaktu a můžu se s nimi podělit o novinky související s mou diplomovou prací, podle které se aktuálně připravuje dokumentární film. Kromě toho moje mateřská katedra pořádá často akce, kde je možné se společně vídat a řadu muzikologů potkávám i v rozhlase. Na akci v Hybernské se moc těším a jsem ráda, že tento projekt můžeme s Fanfánem podpořit. Veronika Nováková

2. listopad bude Dnem pro Mosul

Fakulta - 30. říjen 2017 - 12:32
Hlavní doprovodná akce veřejné peněžní sbírky Pomozme knihovně! na obnovu zničené Ústřední knihovny Mosulské univerzity v Iráku proběhne ve čtvrtek 2. 11. od 15:00 v Kampusu Hybernská (Hybernská 4, Praha 1). Návštěvníky čeká bohatý program, který nasytí tělo i duši. Sbírku vyhlásila Knihovna Filozofické fakulty UK ve spolupráci s Člověkem v tísni. S otevřením symbolických bran areálu ve tři hodiny odpoledne si zájemci budou moci prohlédnout unikátní výstavu Ohrožená architektura města Mosulu, zapůjčenou Akademií věd České republiky. Ta je seznámí s architektonickým dědictvím města, jehož osud závažně poznamenaly ideologicky motivované útoky radikální skupiny Islámský stát, z archeologické i historické perspektivy. Výstavu, která mapuje činnost Orientálního ústavu AV ČR v oblasti, doplní venkovní i vnitřní videoprojekce. V půl páté odstartuje odborná část programu přednáškami ředitele Orientálního ústavu AV ČR Ondřeje Beránka a koordinátorky iráckých programů Člověka v tísni Nadi Aliové. Následnou odbornou panelovou diskusi zahájí svým příspěvkem velvyslanec Irácké republiky pan Walid Hamed Shiltagh, který spolu s dalšími zajímavými hosty nahlédne do historie i současnosti iráckého území. Účast na akci potvrdili i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a děkanka Filozofické fakulty UK Mirjam Friedová. K dispozici bude dostatek jídla, pití a originálních výrobků z produkce knihovníků a studentů FF UK i zaměstnanců Velvyslanectví Irácké republiky. Od osmi večer zahraje skupina Fanfán Tulipán. „Den pro Mosul bude vyvrcholením doprovodného programu sbírky Pomozme knihovně! Cílem odborné části programu je seznámit návštěvníky s aktuálními informacemi o dění v Mosulu, v Iráku a samozřejmě kolem samotné Ústřední knihovny, z různých úhlů pohledu. Diskusní příspěvky se dotknou dávné minulosti tohoto území, památkové péče, mediálního obrazu Iráku v České republice, ale i projektů Člověka v tísni a jiných institucí v této oblasti. V závěru panelové diskuse se spojíme i s blogerem Mosul Eye, který situaci na místě dlouhodobě komentuje. Po celý den budou promítána krátká tematická videa, k ochutnání bude tradiční irácké pečivo nebo káva, napečou i knihovníci a studenti,“ doplnila informaci o sbírce ředitelka Knihovny FF UK Klára Rösslerová. Vstup na akci je dobrovolný a veškerý výtěžek připadne probíhající sbírce Pomozme knihovně! Na místě mohou návštěvníci přispět přímo do zapečetěných pokladniček. Sbírka bude probíhat až do 31. prosince 2017, veřejnost může přispět i převodem na bankovní účet 51945194/0300. Ústřední knihovna Mosulské univerzity v Iráku byla s více než milionem dokumentů (včetně vzácných rukopisů a starých tisků) jednou z nejvýznamnějších knihoven v oblasti. V letech 2014 až 2016, kdy se Mosul ocitl pod nadvládou tzv. Islámského státu, byla téměř úplně zničena. V červenci 2017 se podařilo město definitivně osvobodit a ihned začaly snahy o jeho obrodu. Toto úsilí je zaměřeno i na Mosulskou univerzitu a její knihovnu, která studentům a pedagogům poskytovala vynikající informační zázemí potřebné ke studiu a výuce. další informace: web sbírky: http://www.pomozmeknihovne.cz Facebook sbírky: http://bit.ly/denpromosul Seznam pokladniček a jejich umístění: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Knihovna Jana Palacha, nám. Jana Palacha 2 Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Knihovna Celetná, Celetná 20 Univerzita Karlova, Knihovna společenských věd T. G. Masaryka, U Kříže 661/8 Kontaktní osoby pro sbírku i média: PhDr. Klára Rösslerová, Ph.D. ředitelka Knihovny FF UK klara.rosslerova@ff.cuni.cz 733 676 961 Naďa Aliová koordinátorka programů ČvT v Iráku Člověk v tísni, o.p.s. nada.aliova@clovekvtisni.cz 778 486 244 tisková zpráva

Workshop výzkumné skupiny Hegel v interdisciplinární perspektivě a studentského filozofického spolku Praxis: Duch je kost

Fakulta - 30. říjen 2017 - 9:45
„Šáhneme vám na hlavičku,“ poznamenává Pécuchet k mladé ženě v jednom z dílů seriálu Byli jednou dva písaři podle slavné Flaubertovy předlohy. Pročpak chce sahat na hlavičku? „Řekneme vám, jaká jste,“ oznamuje vyděšené ženě, která namítá: „Já vím, jaká jsem.“ Vědec však správně dodává: „To se jen domníváte, že víte, jaká jste.“ I Hegel se obšírně zabývá vědou jménem lebkozpyt a v této souvislosti formuluje jeden ze svých památných výroků: Duch je kost. Pécuchet a jeho vědecký spolupracovník Bouvard však hrbolek dobra nenajdou. Je tedy frenologie překonaná? Oficiálně ano. Ne však v případě, že pochopíme výraz překonání v hegelovském smyslu. Pak to znamená, že podobné úvahy mohou být dokonce subtilněji integrované v současném myšlení. Právě tomuto rozměru Hegelova výroku se chceme věnovat v jednotlivých příspěvcích. Spřízněných myšlenkových struktur si totiž můžeme všimnout např. v neurovědách a jejich úvahách o tom, kde jsou v mozku lokalizované mohutnosti ducha, jako hudební sluch či logické myšlení. Totéž ale platí i o každodenní mluvě, nebo ještě spíše našem zvyku odhadovat charakter podle vzhledu a obecné potřebě typizace vůbec, která snadno vyústí v předsudky či xenofobii. Workshop organizuje výzkumná skupina Hegel v interdisciplinární perspektivě (Kreativní laboratoř, HRC) ve spolupráci se studentským filozofickým spolkem Praxis. Setkání se uskuteční ve středu 1. 11. od 14:30 v AKC Husova 4a. Anotace příspěvků budou postupně zveřejňovány ve facebookové události. přednášející: doc. PhDr. Eva Voldřichová-Beránková, Ph.D. (ÚRS FF UK) Tereza Matějčková, Ph.D. (ÚFAR FF UK) prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (ÚČLK FF UK) doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. (ÚFAR FF UK) Richard Cisler (student ÚFAR FF UK)

Podpora bohemistiky v Íránu a rozvoj íránských studií na FF UK

Fakulta - 27. říjen 2017 - 15:49
Ústav Blízkého východu a Afriky FF UK uzavřel v roce 2016 Memorandum o porozumění s íránským Ministerstvem vědy a rozvoje, a tak byl položen základ pro česko-íránskou spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání. V říjnu 2017 se v návaznosti na toto memorandum a v rámci projektu Internacionalizace 2017 uskutečnila pracovní cesta doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc., z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a PhDr. Zuzany Kříhové, Ph.D., do Íránu s cílem projednat možnosti užší spolupráce mezi FF UK a několika íránskými univerzitami, a to především v oblasti íránistiky, lingvistiky, komparatistiky, bohemistiky a výuky češtiny jako cizího jazyka. Je potřeba navazovat na dlouhou tradici české íránistiky (významní íránisté a překladatelé jako Jan Rypka, Věra Kubíčková nebo Jiří Osvald jsou známi i v Íránu). Zároveň je třeba reagovat na situaci, kdy navzdory zájmu o českou kulturu a literaturu ze strany íránských studenů, badatelů i běžných čtenářů chybí v Íránu instituce, která by zaštiťovala rozvoj badatelské činnosti na poli bohemistiky, kdy chybí kvalifikovaní překladatelé a znalci české literatury, stejně jako tlumočníci pro praxi. Využít a rozvinout lze dále skutečnost, že íránští lingvisté jsou mj. dobře obeznámeni s výzkumem českých lingvistů, především Pražské lingvistické školy. Zástupkyně FF UK jednaly s představiteli univerzity v Ahvázu (Univerzita Šahída Čamrána), Šírázu (Šírázská univerzita) a Teheránu (Univerzita Šahída Beheštího); obě strany se domluvily na přípravě konkrétních projektů a návrhů smluv o mezifakultní či meziuniverzitní spolupráci zahrnující výuku češtiny a perštiny, české a perské literatury a kultury, možnosti výměnných pobytů pedagogů a studentů apod. Významnou podporu těmto aktivitám vyjádřili dále představitelé Ministerstva vědy a rozvoje Íránu a Velvyslanectví ČR v Teheránu. Spolupráce v oblasti literární tvorby (umělecký překlad, publikace) byla prodiskutována v literárním institutu Bedil Dehlavi foundation, Institutu šíření perského jazyka, kulturním institutu Šahr-e ketáb (Book City, největší nakladatelství a distributor perské a cizojazyčné překladové literatury) v Teheránu. Program návštěvy tak naznačil akademické i praktické cíle možné budoucí spolupráce. doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. ÚČJTK FF UK

Lectures by Os Guinness and John C. Lennox

Fakulta - 27. říjen 2017 - 13:19
John C. Lennox's lecture "Time for Science: What can we really know?" will be held on 2 November at 7 p.m. at the Faculty of Law; Os Guinness's lecture "Time for Truth: Who can we really trust?" will be held on 6 November at 7 p.m. at the Faculty of Arts (Main Building).

Czech Institute of Egyptology Discovers Ramses II’s Temple Near Cairo

Fakulta - 27. říjen 2017 - 13:13
Archaeological exploration in 2012 and 2017 brought to light evidence for a hitherto entirely unknown temple complex. It was discovered at the eastern edge of the Czech concession at Abusir, in an area that forms a natural transition between a terrace of the Nile and the floodplain. The complex of 32 × 51 m in ground plan was entered through a large mud brick pylon. Behind it was a large forecourt from where one could proceed directly into the stone court, but also into two identical and considerably long storage buildings that enclosed the right and left side of the complex.  Given the archaeological evidence, it can be assumed that stone column lined the side walls of the court which was enclosed by mud brick walls that were, however, at least at some places, painted blue. From the rear end of the court, a ramp or perhaps a staircase gave access to an elevated stone sanctuary whose back part was divided into three parallel rooms. The remains of this building, which constitutes the very core of the complex, were covered by huge deposits of sand and chips of stone of which many bore fragments of polychrome reliefs. These finds constitute a priceless source not only for the reconstruction of the decoration programme of the sanctuary, but also of the function and dating of the entire complex. Based both on textual and iconographic evidence, the structure is to be dated to the New Kingdom, to the reign of Ramesses II (ca. 1279-1213 BC). His name and royal titulary are attested among the excavated relief fragments. So far, relief fragments connected to cult of solar deities (such as Ra, Amun, and Nekhbet) and royal authority (the king and the god Horus) have been recognized. A construction of this type corresponds to the building programme of the above-mentioned king in the Memphite region, however, this is the only archaeologically attested temple of the king in the necropoleis of Abusir and Saqqara. The temple itself fits well both the state ideology of Ramesses II and the local traditions, stressing the cult of the sun. It is the presence of the temple in the Abusir-Saqqara region that can shed more light on their importance for religion and ideology during the New Kingdom. According to the director of the Czech mission, Prof. Miroslav Bárta, the discovery of this temple of Ramesse II. provides a unique evidence on building and religious activities of the king in the Memphite area. At the same time, it shows the permanent status of the cult of sun god Ra who was venerated in Abusir from the Fifth dynasty onwards and whose cult gained again on importance during the discussed period. The discovery has received extensive coverage in international media: Smithsonian: “Remains of Temple to Ramses II Discovered Near Cairo” Foxnews: Deset Discovery: Lost Temple of Ramses II Uncovered by Archaeologists CBS News: Egypt Says Ramses II Temple Unearthed Near Cairo Archaeology.org: Ramses II Temple Uncovered in Abusir Necropolis DailyMail: Lost Temple of Ramses II is Discovered in Giza The Washington Post: Egypt Says Ramses II Temple Unearthed Southwest of Cairo

Interní výběrové řízení ze dne 27. 10. 2017 na místo ředitele/ky Jazykového centra

Fakulta - 27. říjen 2017 - 13:00
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje ke dni 27. 10. 2017 interní výběrové řízení na místo ředitele/ředitelky Jazykového centra dle čl. 4 a n. opatření děkana č. 14/2017, Podrobnosti o výběru, jmenování a funkčních obdobích vedoucích základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podávání přihlášek děkanovi FF UK je možné do 27. 11. 2017. Přihlášky do interního výběrového řízení mohou podat pouze osoby, které mají k poslednímu dni pro podávání přihlášek uzavřený pracovní poměr jako akademičtí pracovníci k univerzitě a jsou zařazeni na fakultě. Náležitosti přihlášky: aktuální profesní životopis bibliografie odborných prací koncepce rozvoje dotčené základní součásti fakulty v případě uchazeče, který je dosavadním vedoucím dotčené základní součásti fakulty, také zpráva o plnění jeho koncepce ve stávajícím funkčním období Koncepce musí být vypracována na dobu tříletého funkčního období a s výhledem na po něm následující další dva roky. Může mít rozsah nejvýše deset normostran. Součástí koncepce musejí být tyto oblasti: personální rozvoj, rozvoj pedagogické činnosti, rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, výhled dalších možných oblastí rozvoje. Podáním přihlášky dává uchazeč souhlas se zveřejněním všech jejích součástí.  

Professor Tomáš Halík at the University of Notre Dame

Fakulta - 27. říjen 2017 - 12:45
In October, Professor Tomáš Halík held two symposia at the University of Notre Dame (Indiana, USA) as part of his project “The Theological Hermeneutics of Contemorary Society”. These symposia (“Where to Find the Signs of the Times?” and “How to Interpret the Signs of the Times?”) have brought together scholars from numerous disciplines, including history, philosophy, sociology, and theology, to discern the signs of the times by addressing the questions of where to find them, how to interpret them, and how best to respond to them.

On-line stream: Setkání s kandidáty na funkci děkana pro volební období 2018–2022

Fakulta - 26. říjen 2017 - 13:30
Přenos předvolební shromáždění akademické obce a předvolební zasedání Akademického senátu FF UK, které proběhne 26. října 2017 od 18:00 ve Velké aule FF UK, bude možné sledovat také on-line.

Co způsobilo masivní šíření praslovanštiny? Odpovědi hledal mezinárodní seminář Jazykový kontakt a časní Slované

Fakulta - 26. říjen 2017 - 9:42
Seminář, který proběhl 19.–22. října, byl zaměřen na jednu z nejkontroverznějších otázek současných středověkých studií, což je mimořádně rychlá expanze slovanského jazyka (jazyků) napříč velkou částí Evropy v raném středověku. Velmi rychlé rozšíření praslovanštiny na sklonku antiky a v raném středověku je jedním z živě diskutovaných témat současné medievistiky a slavistiky. Tradiční modely vysvětlují šíření slovanského jazyka migrací v 6.–7. století, kterou zároveň spojují s určitou materiální kulturou a časnými zmínkami o etnických Slovanech. Alternativní scénáře připisují tu samou hmotnou kulturu a písemné zprávy jazykově i geneticky velmi heterogenním komunitám, mezi nimiž se praslovanština rozšířila jako obecný dorozumívací jazyk teprve ve vrcholném období avarského kaganátu. V krajním pojetí by tedy časní Slované nehovořili slovansky, neexistovala žádná slovanská pravlast a slovanští mluvčí by neměli společné kořeny. Otázkou počátku časných Slovanů a praslovanštiny se zabýval seminář uspořádaný na Filozofické fakultě UK ve dnech 19.–22. října 2017. Mezi účastníky byli zastoupeni zahraniční lingvisté, onomastici, historici, religionisté a archeologové působící na univerzitách ve Spojených státech, Velké Británii, Německu, Finsku a Rumunsku. Právě mírou mezioborového propojení a intenzitou diskuze se seminář zařadil mezi výjimečné události, stírající zároveň bariéru mezi lingvisty, archeology a kulturními historiky. Hlavní přednesené referáty i s následnou diskuzí a komentáři budou monograficky publikovány příští rok. Na seminář navážou další aktivity, včetně úsilí o širší a evropsky koncipovaný výzkumný projekt. Organizátor: FF UK, Humanities Research Centers výzkumná skupina Identity v pohybu: jazyk, hmotná kultura, náboženství a etnicita v raném středověku Poster Abstrakty

Pomozme knihovně: Den pro Mosul

Fakulta - 24. říjen 2017 - 9:08
Den pro Mosul je hlavní doprovodná akce sbírky na obnovu Ústřední knihovny Mosulské univerzity v Iráku zpustošené okupací a bojem s tzv. Islámským státem. Akce, která proběhne 2. listopadu v Kampusu Hybernská, nabídne přednášky, výstavu, panelovou diskusi, videoprojekce a koncert skupiny Fanfán Tulipán.

Proběhlo symposium u příležitosti výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Mexikem

Fakulta - 24. říjen 2017 - 8:32
V pátek 20. října pořádalo Středisko ibero-amerických studií FF UK ve spolupráci se zastupitelským úřadem Mexika v České republice symposium No sólo 95 años de relaciones diplomáticas. Cinco siglos de los contactos checo-mexicanos culturales, económicos y políticos. Zahájila ho S. E. Rosalba Leonora Rueda, velvyslankyně Mexika v České republice, která nemluvila jen o historii diplomatických vztahů a stávajícím stavu česko-mexických kontaktů v ekonomické oblasti, kde je Mexiko největším obchodním partnerem v Latinské Americe, ale také o akademické výměně studentů i pedagogů jako o garanci úspěšného rozvoje vztahů i v budoucnu. Poté vystoupilo před auditorem deset odborníků na různé oblasti česko-mexických kontaktů, vesměs pracovníků či absolventů různých pracovišť Filozofické fakulty UK. Hovořili o některých důležitých momentech česko-mexických kontaktů v oblasti politické či ekonomické, např. působení Vlastimila Kybala během jeho diplomatické mise v Mexiku, či o vazbách kulturních, ať už šlo o překlady mexických autorů do češtiny, nebo návštěvy významných mexických malířů v Praze. Mezi hosty symposia patřili velvyslanci Peru a Chile v České republice a náměstek MŠMT JUDr. Ivo Krýsa. Díky laskavosti mexického zastupitelského úřadu měli účastníci symposia příležitost ochutnat některé lahůdky mexické kuchyně. foto: archiv FF UK

Univerzita Karlova zve zájemce o studium na Informační den UK

Fakulta - 24. říjen 2017 - 8:20
UK: V sobotu 11. listopadu se budou jednotlivé fakulty prezentovat v posluchárnách a na informačních stáncích. Dotazy k průběhu studia zodpoví současní studenti ve Studentské kavárně.

Večer otevřené vědy

Fakulta - 23. říjen 2017 - 14:54
Studentské spolky LIBRAIN, Praxis a Knihovna ÚFaR FF UK zvou na diskusní večer o otevřené vědě a otevřeném přístupu k publikačním výsledkům, který se uskuteční ve čtvrtek 26. 10. 2017 v malém přednáškovém sále v Kampusu Hybernská (Hybernská 4).

Večer otevřené vědy

Fakulta - 23. říjen 2017 - 14:53
Cílem diskusního večera na téma otevřené vědy a otevřeného přístupu k publikačním výsledkům je sdílení zkušeností a postojů akademiků zapojených do různých fází publikačního procesu. V diskusi se setká perspektiva autorů (přírodních a humanitních vědců), univerzitních knihovníků a vydavatelů. Rádi bychom konfrontovali znalosti a zkušenosti diskutujících, rozmýšleli, jak usnadnit cestu k otevřené vědě, která je lemována na první pohled nesrozumitelnými milníky (APC, Green/Golden Way, DSpace, ORCID, DOAJ …), a reflektovali snahy a směřování univerzity v těchto souvislostech. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 26. října v malém přednáškovém sále Kampusu Hybernská (Hybernská 4) v čase 19:00–23:00. 19:00 | přednáška Terezy Simandlové Jak je důležité míti open access 19:30 | diskusní večer na téma Otevřená věda diskutující: Tereza Simandlová, Radek Ocelák, Jan Nekolný, Vojtěch Dostál a Roman Šolc 21:00 promítání filmu Zázračné dítě internetu „Aaron Swartz už od dětství miloval počítače. Z geniálního programátora se postupně stal aktivista, který si začal uvědomovat, že technologie jsou dobrý sluha, ale snadno zneužitelný pán. Internet považoval za demokratické médium a bojoval proti snaze úřadů a veřejných institucí redukovat prostřednictvím technologií občanské svobody a přístup k informacím. V roce 2011 čelil trestnímu stíhání za stahování článků akademického časopisu JSTOR. Kauza se před soud ale nikdy nedostala. Aaron si v šestadvaceti letech vzal život. Snímek o životě zázračného dítěte internetu otevírá otázku internetové bezpečnosti a vztahu technologií a občanských práv v současném světě.“ anotace filmu z portálu csfd.cz Večer organizují studentské spolky Librain – Spolek studentů ÚISK a Praxis ve spolupráci s Knihovna ÚFaR FF UK. událost na Facebooku

Setkání s kandidáty na funkci děkana pro volební období 2018–2022

Fakulta - 22. říjen 2017 - 21:28
Předvolební shromáždění akademické obce a předvolební zasedání Akademického senátu FF UK se uskuteční 26. října 2017 od 18:00.

Pomozme knihovně: Den pro Mosul

Fakulta - 22. říjen 2017 - 10:06
Den pro Mosul je hlavní doprovodná akce sbírky na obnovu Ústřední knihovny Mosulské univerzity v Iráku zpustošené okupací a bojem s tzv. Islámským státem. Akce, která proběhne 2. listopadu v Kampusu Hybernská, nabídne přednášky, výstavu, panelovou diskusi, videoprojekce a koncert skupiny Fanfán Tulipán.

Záznam debaty s kandidáty na děkana FF UK pořádané Studentskou radou FF UK

Fakulta - 21. říjen 2017 - 15:34
Poslechněte si audio záznam debaty s kandidáty na děkana FF UK, kterou pořádala Studentská rada FF UK 18. 10. 2017.  

Opatření děkana č. 17/2017 Provedení periodické inventarizace majetku a závazků Filozofické fakulty za rok 2017

Fakulta - 20. říjen 2017 - 12:33
Opatření děkana č. 17/2017 Provedení periodické inventarizace majetku a závazků Filozofické fakulty za rok 2017

Zemřel významný psycholog prof. Jaromír Janoušek

Fakulta - 17. říjen 2017 - 15:08
V úterý 10. října 2017, ve věku 86 let, zemřel prof. PhDr. Jaromír Janoušek, DrSc., emeritní profesor Univerzity Karlovy. Katedra psychologie FF UK a česká psychologická obec ztratily vynikajícího odborníka, významnou osobnost v oboru sociální psychologie s domácím i mezinárodním respektem, laskavého a moudrého člověka, který dovedl pomoci a podpořit nejen ve věcech odborných. Jaromír Janoušek se narodil 19. března 1931 v Polici nad Metují. Matka byla učitelka, otec soudce. Rané dětství prožil v Chotěboři, kam se celý život rád vracel, i když od roku 1937 žil s rodiči v Hradci Králové. V roce 1950 tam zakončil maturitou studium na reálném gymnáziu. V letech 1950–54 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a psychologii. Studium zakončil obhajobou diplomové práce „Gnozeologický význam Pavlovova učení o analyticko-syntetické činnosti mozku“. V roce 1957 dokončil vědeckou aspiranturu na filozofické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě disertační prací „Biologické předpoklady subjektivního odrazu objektivního světa“, kde měl možnost setkávat se s S. L. Rubinštejnem, školitelem mu byl světově proslulý neurofyziolog A. L. Lurija, který patřil k nejbližším spolupracovníkům neméně celosvětově postupně doceňovaného L. S. Vygotského. Moskevský pobyt umožnil Jaromíru Janouškovi seznámit se také s koncepcí činnosti a vývoje psychiky A. N. Leonťjeva. V tehdejším Československu se spolu s A. Jurovským, působícím na Slovensku, zasloužil o prosazení sociální psychologie jako disciplíny nezbytné pro vysvětlení fungování lidské psychiky. V roce 1961 na prvním kongresu Československých psychologů vystoupil J. Janoušek s referátem, ve kterém poukázal na metodologickou nezbytnost zavést do psychologického výzkumu otázky zkoumání sociální determinace psychiky. Výsledkem bylo nejen zřízení oddělení sociální psychologie na půdě ČSAV, ale také zavedení předmětu sociální psychologie na vysokých školách, kde se vyučovala psychologie. Jeho pracovní aktivity byly spojeny s Katedrou filozofie FF UK, dále s Pedagogickým ústavem J. A. Komenského ČSAV, později se spolupodílel na založení Psychologického ústavu ČSAV, kde vedl oddělení sociální psychologie a úzce spolupracoval s Katedrou psychologie FF UK. V letech 1981–1990 byl vedoucím tohoto pracoviště. Podařilo se mu spojit roztříštěné a odborně úzce zaměřené členy do jednoho funkčního celku. Vždy dbal o to, aby katedra vedle pedagogické činnosti byla zapojena do řešení vědecko-výzkumných úkolů. Na všech pracovištích, která J. Janoušek vedl, dokázal kolem sebe vytvořit tým, který řešil zásadní otázky psychologie (např. socializace, sociální motivace, společná činnost, skupinové řešení problémů). V roce 1983 se stal profesorem, v roce 1986 doktorem psychologických věd (DrSc). V roce 1990 pak prof. Jaromír Janoušek odjel na roční studijní pobyt do USA, kde se ve Stanfordu stal členem výzkumného týmu Centra pro pokročilá studia v sociálních a behaviorálních vědách. Navázal zde na dřívější spolupráci s významnými sociálními psychology, jako byl H. Kelley, R. Zajonc, D. Campbell, M. Deutsch aj. Po návratu působil v obnoveném Psychologickém ústavu FF UK až do jeho sloučení s katedrou psychologie a jeho odborné zaměření se posunulo na uplatnění sociální psychologie v ekonomické praxi. Mezinárodního uznání dosáhl za úsilí o propojení severoamerické, západoevropské a východoevropské sociální psychologie. V říjnu 1968 za mimořádně dramatických okolností, důkladně zdokumentovaných v zahraniční literatuře, dokázal zorganizovat v Praze konferenci zástupců těchto částí světa. Setkání významně přispělo k rozšíření Evropské asociace experimentální sociální psychologie, ale bylo také mocným stimulem pro rozvoj sociální psychologie v Československu. V té době byl členem několika mezinárodních výborů pro sociální psychologii a stal se představitelem Evropské asociace experimentální sociální psychologie pro střední a východní Evropu. Roli prostředníka mezi východní a západní sociální psychologií plnil následující dlouhá léta. Odborně u Jaromíra Janouška nejprve dominovala obecná psychologie poznávacích procesů. Později se stala těžištěm jeho práce sociální psychologie, ale stejně tak se věnoval nejobecnějším otázkám lidské psychiky a vědomí, kde vyzvedává jejich významovou povahu. Jeho celoživotním výzkumným tématem byla komunikace. V roce 1968 publikoval práci Sociální komunikace, jež je dosud chápána za přelomovou ve výkladu tohoto sociálně psychologického tématu. S kolektivem autorů připravil jednu z prvních původních učebnic sociální psychologie (1988) a vůbec první učebnici metod sociální psychologie u nás (1986). Jeho poslední publikace Psychologické základy verbální komunikace vyšla v roce 2015. Jeho vědeckovýzkumné, pedagogické a organizátorské aktivity jsou těsně spjaty s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Především svými stěžejními publikacemi reprezentoval „pražskou linii“ sociální psychologie formovanou jeho působením a spojenou s aktivitami na katedře psychologie. Výrazně se věnoval studentům doktorských studijních programů. Základní životopisné údaje prof. Jaromíra Janouška dokladují jeho výjimečný význam pro utváření a rozvíjení sociální psychologie u nás, pro mimořádně významnou roli na poli široké mezinárodní spolupráce. S hlubokou úctou a smutkem se s profesorem Jaromírem Janouškem loučí kolegové a studenti z Katedry psychologie FF UK.

Prague Papers

Prague Papers on the History of International Relations 2011/1Prague Papers on the History of International Relations 2011/2

 

 

 

Dvacáté století

Obálka 2006Obálka 2006

Aktuality

V pondělí 20. listopadu se ruší konzultační hodiny a bakalářský/diplomový seminář dr. Soukupa a výuka jeho předmětu Úvod do evropských studií I. Ve čtvrtek 23. listopadu se pak ruší veškerá jeho výuka.

Ve středu 22....

16. listopad 2017

Z důvodů služební cesty odbadá ve dnech 20. 11.–24. 11. veškerá výuka i konzultační hodiny dr. Valkouna. 

16. listopad 2017

Byl vydán harmonogram nového akademického roku. Stáhnout jej můžete na tomto odkazu...

10. září 2014