Filozofická Fakulta

Ústav světových dějin FF UK v Praze  

Ústav světových dějin

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 53 min 58 sek zpět

Oficiální představení Online Encyklopedie migrace

8. leden 2017 - 1:49
Současný rozsáhlý projekt Studentského hnutí za solidaritu ve spolupráci s FF, FSV, FHS, ETF a PF UK je zamýšlen jako kontinuální a dlouhodobá akademická platforma, která bude 18. 1. představena v základním obsazení hesel.

Mrakodrapy, cihly a knihovna – Baťův Zlín

6. leden 2017 - 16:00
Na konci listopadu jsme po předešlých výjezdech do Vídně a Berlína v počtu 13 knihovníků opět opustili hranice města Prahy a vyjeli za poznáním další moderní knihovny – Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tato multioborová vysokoškolská knihovna se nachází v budově označené „U13“ v samotném srdci Zlína a za svůj vznik vděčí návrhu zlínské rodačky a známé architektky Evy Jiřičné. Budova je rozdělena na dvě hlavní části, které spojuje velkoryse pojaté zastřešené atrium. Na ploše knihovny se nachází více než pět set studijních míst, studenti mají k dispozici 232 počítačů, dvě individuální studovny, relaxační místnost a obývák. Posledně jmenovaný se zcela přirozeně stal komunitním prostorem zvoucím k alternativnímu odpočinku. K využití je několik sedacích pytlů, sedačka, či prostory individuálních studoven. Pro své studenty si knihovníci připravili regál nazvaný „Little free Library“ – místo, kde může každý zanechat knihu, skriptum či učebnici a na oplátku si vzít cokoli jiného. Za pozornost rozhodně stojí i komplex továrních budov baťovského areálu, kde v současnosti nalezneme budovu U14/15 tzv. Baťův institut. Sídlí zde Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Muzeum s rozsáhlou expozicí „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“ a mnohé jiné. A odkud je nejkrásnější pohled na město Zlín? Rozhodně z „jednadvacítky“ –  budovy sedmnáctipatrového Baťova mrakodrapu s dodnes funkčním výtahem/ředitelskou kanceláří ředitele firmy a páternosterem určeným v minulosti pro zákazníky firmy Baťa. napsala Stanislava Eisnerová, Knihovna FF UK – SVI

Na celý leden je vyhlášená knižní amnestie

6. leden 2017 - 12:34
Na knihy vypůjčené do 31. 12. 2016 a vrácené od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 vyhlášená amnestie. Všechny pokuty tak během ledna při vrácení knih budou čtenářům odpuštěny. Amnestie je vyhlášena v souvislosti s vydáním nového Výpůjčního řádu Knihovny FF UK. Přečtěte si o novém VŘ více v rozhovoru s ředitelkou Knihovny FF UK PhDr. Klárou Rösslerovou. Kompletní znění nového Výpůjčního řádu Knihovny FF UK najdete zde.

The Creative Laboratory Has Started Its Activities by an Interdisciplinary Conference

5. leden 2017 - 18:21
The founding conference of the Creative Laboratory Discontinuities in Research, Art, and Experience took place on 1 – 2 December 2016. The main subject of the conference were basic forms and problems of discontinuity in experience, and its aim was to search for a positive approach to discontinuity as a source of connections and unity. The Creative Laboratory, one of three Humanities Research Centers at the Faculty of Arts, represents a type of research infrastructure which is quite unique in the Czech context, as it facilitates a departure from the established patterns of thought about research, art, and technology by systematically transcending traditional approaches to these phenomena and redraws their boundaries. The key subject of research of the Creative Laboratory is the origin and place of creativity in the Euro-Atlantic space.

Činnost Kreativní laboratoře zahájila mezioborová konference

5. leden 2017 - 11:07
Ustavující konference Kreativní laboratoře: Diskontinuity – ve vědě, umění, zkušenosti, se konala 1. a 2. prosince 2016. Tématem konference byly základní formy a problémy diskontinuity ve zkušenosti a jejím cílem bylo směřovat k pozitivnímu pojetí diskontinuity jakožto zdroje spojitosti či jednoty. Kreativní laboratoř, jedno z výzkumných center Filozofické fakulty UK (Humanities Research Centers), představuje v českém prostředí unikátní výzkumnou infrastrukturu, která umožňuje vystoupit z dosavadních schémat myšlení o vědě, umění a technologiích tím, že systematicky překračuje jejich tradiční pojetí a překresluje jejich hranice. Klíčovým tématem výzkumu je původ a místo konceptu kreativity v euroatlantickém prostoru, jenž je doménou svobodné společnosti.

Uzavření stanice metra Jinonice od 7. 1. do srpna 2017

4. leden 2017 - 16:24
Z důvodu opravy je od zahájení provozu v sobotu 7. ledna 2017 do odvolání (předpoklad srpen 2017) uzavřena na lince B stanice metra Jinonice. Soupravy metra stanicí projíždějí. Náhradní doprava je zajištěna pravidelnými autobusovými linkami číslo 137 a 149 od stanice metra Nové Butovice. směr Nové Butovice – Jinonice posílené spoje pravidelných autobusových linek č. 137 a 149 souhrnný jízdní řád směr Jinonice – Nové Butovice posílené spoje pravidelných autobusových linek č. 137 a 149 souhrnný jízdní řád směr Na Knížecí – Jinonice posílené spoje pravidelných autobusových linek č. 137 a 153 souhrnný jízdní řád směr Jinonice – Na Knížecí posílené spoje pravidelných autobusových linek č. 137 a 153 souhrnný jízdní řád ke stažení: okolí stanice Jinonice mapa tras autobusů v Jinonicích Podrobné informace na www.dpp.cz.

Proděkanem pro vědu a výzkum FF UK byl jmenován doc. Cvrček

4. leden 2017 - 10:26
Děkanka FF UK jmenovala doc. Mgr. Václava Cvrčka, Ph.D., proděkanem pro vědu a výzkum Filozofické fakulty Univerzity Karlovy s účinností od 1. ledna 2017. K jeho jmenování se kladně vyjádřil akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dne 8. prosince 2016.

Berlín jako ráj pro knihovníky (i čtenáře)

3. leden 2017 - 15:23
V říjnu se uskutečnila druhá stáž knihovníků v zahraničních knihovnách: první polovina vyrazila už v září do konzervativnější Vídně, druhá polovina navštívila živější Berlín. Po složité cestě, která kvůli zhoršené dopravní situaci trvala asi tak dlouho, jako bychom jeli přes celou Evropu, a kvůli čemuž jsme propásli hned první exkurzi do knihovny, jsme šťastně dorazili do Berlína. Freie Universität Berlin První navštívenou univerzitou byla Svobodná univerzita – Freie Universität Berlin. V knihovně nás uvítal její ředitel Jiří Kende, rodilý Pražák, velmi sympatický emigrant, který nám knihovnu představil detailně a díky okamžitému tykání příjemně neformálně. Shrnul nám historii mladé univerzity, která vznikla až po druhé světové válce jako důsledek rozdělení Berlína, při kterém tradiční Humboldtova univerzita zůstala ve východní části. Nově vzniklá univerzita, mající nyní 35 tisíc studentů, byla rozeseta v krásné vilové čtvrti, kterou většina obyvatel po rozdělení Berlína a v nejistotě z budoucí politické situace raději opustila, katedry a knihovny byly umístěny přímo do 140 vilových domů. Jistě přátelské uspořádání však bylo pro univerzitu (a my mluvme o knihovnách, které byly ve vilách přímo u jednotlivých kateder) nevyhovující, proto se vedení snažilo po dobu třiceti let o integraci, která byla zdárně dokončena roku 2015. Díky silné podpoře vedení univerzity tak z 24 knihoven vznikla centrální kampusová knihovna s 2,5 miliony svazků, z dalších 13 knihoven pak Filologická knihovna se 750 tisíci svazky. I nadále univerzita spravuje několik dalších menších knihoven a dohromady vlastní přes 8 milionů svazků. V duchu našeho strastiplného příjezdu jsme si vyzkoušeli i reálnou evakuaci univerzity, jakmile jsme do budovy vstoupili, spustil se alarm, a celá budova včetně knihovny se musela evakuovat. Před budovou mezi poklidně vyčkávajícími studenty jsme ale narazili i na našeho dalšího průvodce, vedoucího Filologické knihovny Klause Ulricha Wernera. Ten nás provedl velmi působivou knihovnou univerzity architekta Normana Fostera, která vznikla z dalších 13 knihoven, a svým tvarem připomíná mozek. Oproti původnímu návrhu byla budova knihovny trochu zmenšena, což ovšem přineslo negativní důsledky v konstrukci stavby, mezi které patří zatékání dešťové vody (kde udělali inženýři chybu?). Když si však odmyslíme pár lavorů na zachytávání vody u vstupu, je to knihovna impozantní. Ohřívání a ochlazování budovy je zajištěno vodovodními trubkami umístěnými v zemi, čerstvý vzduch se do knihovny dostává automatickou střešní ventilací, oblá konstrukce přivádí do knihovny dostatek přirozeného světla, a to až do suterénu budovy. Samotné zvlnění vnitřních ochozů, které připomíná záhyby na lidském mozku, vzniklo vlastně náhodou: v původním návrhu nebyl dostatečný počet studijních míst a jejich zvýšení až na úctyhodných 650 dosáhl architekt zvrásněním okrajů jednotlivých podlaží. Opravdu působivá Filologická knihovna byla postavena až 20 let od vypracování projektu, kdy byl předobrazem typického návštěvníka knihovny student píšící esej, ke kterému potřebuje velké množství tištěných dokumentů. Proto má knihovna s celkovou kapacitou 800 tisíc knih 89 % knih ve volném výběru a je maximálně otevřená a přístupná: celá je jedinou členitou velkou místností. Současným trendem jsou však spíš studenti studující ve skupinkách a v týmových studovnách anebo naopak samostatně v individuálních studovnách, kde si mohou nechat rozpracované věci na stole třeba celý měsíc, což tato knihovna nesplňuje, a vzhledem k jejímu stavebnímu řešení nelze jejích prostory příliš upravovat. Je tak spíše knihovnou v tradičním slova smyslu, jako taková však funguje perfektně. Humboldt-Universität zu Berlin Druhou navštívenou univerzitou byla tradiční Humboldtova univerzita založená roku 1831, která má dnes 35 tisíc studentů. Knihovna univerzity zahrnuje celkem 13 dílčích knihoven, což je ale oproti 190 knihovnám v roce 1965 výsledek dlouhodobého a náročného slučování malých fakultních a katederních knihoven s cílem zefektivnit a zkvalitnit jejich fungování. Knihovna má ve svém fondu 6 milionů svazků s ročním přírůstkem 70 tisíc svazků (srovnejme s Knihovnou FF UK, která má 1,1 milionů svazků s přírůstkem 20 tisíc svazků – je to však srovnání knihovny univerzitní a fakultní). První navštívenou knihovnou Humboldtovy univerzity bylo Jakob-und-Wilhelm-Grimm-Zentrum, knihovna architekta Maxe Dudlera z roku 2009, která nasbírala hned několik architektonických cen. Knihovna je obrovská co do kapacity (2 miliony svazků ve volném výběru a dalšího půl milionu v podzemním depozitáři) i co do počtu studijních míst (1 000 studijních míst, 450 počítačů, 52 individuálních studoven, 8 skupinových). Celé sedmé patro je pak určeno pro čtenáře s dětmi. Knihovna je zavřena pouze 5 dnů v roce a díky tomu, že je umístěna nedaleko rušné berlínské stanice Friedrichstraße, ji denně navštíví 4 až 6 tisíc čtenářů. Kvůli vysoké návštěvnosti z řad veřejnosti musela univerzita dokonce přistoupit k rezervaci některých studoven pouze pro vlastní studenty. Dalším osmi tisícům studentů slouží knihovna přírodních věd Zweigbibliothek Naturwissenschaften v budově Erwin-Schrödinger-Zentrum Humboldtovy univerzity. Knihovna z roku 2003 s kapacitou 500 tisíc svazků a 250 studijními místy se nachází v původně staré budově, která prošla velmi zdařilou rekonstrukcí. Technische Universität Berlin Poslední navštívenou univerzitou byla technická univerzita Technische Universität Berlin a její ústřední knihovna Zentralbibliothek v budově tzv. Volkswagen Haus. Tato knihovna vznikla stejně jako všechny předchozí sloučením malých knihoven, z původních 30 knihoven tak vznikla roku 2004 jedna jediná. Knihovna slouží 38 tisícům studentů ze dvou univerzit, pro které zpřístupňuje téměř 3 miliony svazků. Knihovna poskytuje 1 200 studijních a 300 počítačových míst. Celý prostor knihovny je jedna velká místnost, tomu musí odpovídat i nastavení vytápění vzduchotechnikou. Oproti době svého vzniku by dnes knihovna využila více skupinových studoven, které však není možné z jejího prostoru stavebně vydělit. Přestože se knihovna považuje za chudou a přehlíženou, naše skupina knihovníků by ji „brala“. Knihovny byly hezké, moc hezké. Bohužel jsme víc vidět nestihli a nemohl za to prezident Putin, který byl v Berlíně zrovna na jednání ohledně situace na Ukrajině a kvůli jeho návštěvě bylo centrum Berlína částečně uzavřené, ale naše fascinace knihovnami, kterých jsme chtěli vidět, co to šlo. Ale Braniborskou bránu jsme viděli alespoň přes policejní zátarasy, ochutnali currywurst přímo z Alexanderplatzu, večeřeli v živém Kreuzbergu, a připomněli si pohnuté dějiny Berlína ve 20. století prohlídkou Židovského památníku a procházkou podél zbytků berlínské zdi. Berlín je pro vysokoškolské knihovníky ráj. napsala Klára Rösslerová, ředitelka Knihovny FF UK

Opatření děkana č. 26/2016 Zrušení opatření děkana č. 6/2016, Pravidla pro poskytování odměn v úspěšně řešených projektech v rámci mezinárodních a národních dotačních programů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

30. prosinec 2016 - 10:27
Opatření děkana č. 26/2016 Zrušení opatření děkana č. 6/2016, Pravidla pro poskytování odměn v úspěšně řešených projektech v rámci mezinárodních a národních dotačních programů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Knižní amnestie Knihovny FF UK

29. prosinec 2016 - 17:26
Na knihy vypůjčené v Knihovně FF UK do 31. 12. 2016 a vrácené od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 je vyhlášená amnestie.

Knihovna FF UK: Nový rok přinese nový výpůjční řád, na knihy vracené v lednu je vyhlášena amnestie

29. prosinec 2016 - 17:22
Ředitelka Knihovny FF UK PhDr. Klára Rösslerová v rozhovoru přibližuje změny, k nimž dojde v novém roce v souvislosti s novým Knihovním řádem Univerzity Karlovy. S prvním lednem nového roku začíná platit nový Výpůjční řád Knihovny FF UK. Ještě než se spolu pustíme do detailnějšího vysvětlování, co je v něm nového, můžete nám prosím přiblížit, jaké důvody ke vzniku nového výpůjčního řádu vedly? Důvodem pro změnu dosavadního výpůjčního řádu je fakt, že nedávno vstoupil v platnost nový Knihovní řád Univerzity Karlovy, který stanovuje, že všechny knihovny UK se od nového roku budou řídit jednotnou maticí výpůjček. To znamená, že nově jsou sjednoceny režimy výpůjček napříč všemi knihovnami univerzity. Ve vaší odpovědi zaznělo několik pojmů, které budou pro některé čtenáře příliš odborné. Zkusme je probrat popořadě: zmínila jste výpůjční a knihovní řád. V čem se tyto dokumenty od sebe liší? Výpůjční řád Knihovny FF UK je dokument platný na fakultní úrovni, zatímco Knihovní řád UK platí pro celou univerzitu. Náš výpůjční řád se tedy musí „vejít“ do rámce, který bude od teď nastaven pro všechny knihovny stejně. Co je jednotná matice výpůjček a kde ji najdu? Jednotná matice je ve skutečnosti tabulka, ve které jsou stanoveny jednotlivé typy čtenářů a typy výpůjček. Čtenáře dělíme na studenty, zaměstnance, veřejnost atd. a typy výpůjček se od sebe liší podle pravidel pro jejich půjčování. To znamená mimo jiné rozdělení na jednotku prezenční, absenční atp. Tato tzv. matice je integrovaná do knihovního systému, který na základě ní pozná, co kterému uživateli, na jak dlouho a s jakou případnou pokutou můžeme půjčit. Můžu si někde přečíst celé znění jednotné matice? Ano, zatímco dosud byla matice výpůjček součástí fakultního výpůjčního řádu, od nového roku je matice součástí Knihovního řádu Univerzity Karlovy. Zde tedy najdou čtenáři její úplné znění. Jednotná matice tedy významně ovlivňuje podobu nového výpůjčního řádu a fungování knihoven obecně. Proč se ale mění ta dosavadní? Důvodem pro zavedení nové jednotné matice výpůjček na univerzitní úrovni byla velká potřeba sjednocení pravidel napříč všemi knihovnami univerzity. Dosud se pravidla pro půjčování knih na různých fakultách někdy i výrazně lišila. Student si pak stejný typ výpůjčky mohl půjčit na různě dlouhou dobu podle fakulty, kde si danou knihu půjčil, a navíc se lišily i pokuty. Nový řád toto všechno sjednocuje a všichni teď, pokud to trochu zlehčím, budou hrát podle stejných pravidel. Jak se toto sjednocení pravidel promítne do života studentů konkrétně? Od ledna, půjčí-li si student knihu absenčně (domů), vždy bude platit, že ji může mít 30 dnů, může si ji dvakrát prodloužit, pokud knihu nevrátí včas, bude platit 3 Kč za den a takových knih si může naráz vypůjčit maximálně 30 „kusů“. Nesejde na tom, zda navštíví některou z knihoven na naší fakultě, nebo kteroukoliv z knihoven na celé univerzitě, všude to bude stejné. Dochází tedy ke zvýšení zpozdného za včas nevrácenou knihu? I u zpozdného, které se ale podle nových pravidel označuje už jako „pokuta“, došlo ke sjednocení na celouniverzitní úrovni. U některých fakult byly pokuty nově zavedeny pro zaměstnance, u některých fakult se sjednocení projeví snížením pokut. U nás to však znamená navýšení pokuty u běžné výpůjčky o jednu korunu, tedy na 3 Kč za den. U prezenční výpůjčky potom dochází ke změně režimu z dosavadních 5 Kč/hodina na 50 Kč/den. Upozorňuji však, že toto platí pro knihy půjčené od prvního, respektive druhého ledna 2017. Ke zpětnému zvýšení pokut u knih půjčených podle starých pravidel samozřejmě nedojde. Musím ale podotknout, že v situaci, kdy bude čtenář platit pokuty za knihy půjčené ještě podle starých pravidel, bude muset knihovník pokuty přepočítávat „hlavoručně“ u výpůjčního pultu. Nebude to příliš komplikovat plynulý provoz u výpůjčních pultů? Do jisté míry samozřejmě ano. Abychom co nejvíce omezili dopad tohoto přechodu, je na knihy vypůjčené do 31. 12. 2016 a vrácené od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 vyhlášená amnestie. Všechny pokuty tak během ledna při vrácení knih budou čtenářům odpuštěny. Jaké další změny mohou čtenáře překvapit, až si v novém roce přijde půjčit knihy? Dochází ke sjednocení terminologie u jednotlivých statusů výpůjček. V případě Knihovny FF UK půjde především o vyjasnění některých nesmyslných typů výpůjček, které byly buď nicneříkající, nebo zavádějící. V novém roce se čtenáři budou setkávat pouze s ustálenými názvy typů výpůjček, například „prezenční“ (lze půjčit přes noc do 12 h následujícího dne), „přísně prezenční“ (nesmí opustit knihovnu), „běžná výpůjčka“ (30 dnů), „krátkodobá“ (7 dnů), „studijní“ (150 dnů) a pro zaměstnance a doktorandy pak „grantová“ (zapůjčení na dobu trvání grantu) a „specifická“ (na jeden rok). Souvisí se změnami názvů statusů výpůjček nějaká omezení pro čtenáře? Nebo se jedná jen o terminologické úpravy? Jedná se skutečně jen o změny v názvosloví. Co se ale pro čtenáře mění, je omezení maximálního množství těchto výpůjček. Pro studenty je limit 30 svazků maximálně půjčených knih a pro veřejnost je to 5 svazků. Měnilo se to? Měl jsem pocit, že už dosud byly výpůjčky omezené na 30 „kusů“. Dosud si uživatelé Knihovny FF UK mohli sice půjčit stejný počet svazků, ale počítalo se to pro jednotlivé druhy výpůjček zvlášť. Mohli mít tedy naráz půjčeno 30 běžných výpůjček, 10 prezenčních výpůjček a 20 semestrálních a tak dále. Celkem by mohl mít student hypoteticky najednou půjčeno i 180 knih. Dosud jsme v tomto ohledu byli ve vztahu ke zbytku univerzity extrémně benevolentní, proto bylo potřeba v zájmu sjednocení pravidel tyto limity znatelně omezit. Nejde však jen o sjednocení pravidel, ve skutečnosti tím hlavně chráníme čtenáře před situacemi, kdy se nemohou dostat ke knihám, které potřebují. Omezení maximálního počtu výpůjček přirozeně podporuje cirkulaci knih, což je pro knihovny samozřejmě zásadní. Čekají čtenáře ještě nějaké další změny? Jiné zásahy do výpůjčního řádu kromě drobných kosmetických úprav provedeny nebyly. Nový výpůjční řád se pouze přizpůsobil knihovnímu řádu univerzity a nebylo do něj nutné více zasahovat. Důležité je říct, že se čtenář kvůli novým pravidlům nemusí znova registrovat ani nijak svou registraci obnovovat, vše proběhne automaticky. V nabídce našich služeb ani v jejich kvalitě nedojde k žádným změnám, měnila se tedy „pouze“ matice výpůjček, o které jsme se bavili. rozhovor vedl a zpracoval Tomáš Vejvoda, zaměstnanec Knihovny FF UK

Zemřela Jana Hamerníková

29. prosinec 2016 - 11:03
Jana Hamerníková, roz. Burdová, se narodila 28. dubna 1940 v Praze. V roce 1950 absolvovala národní školu v Praze a v roce 1954 ukončila střední školu. V roce 1955 vykonala státní zkoušku na Státním ústavu těsnopisném a nakonec v roce 1960 maturovala na sociálně právní škole. Celý život působila na FF UK. V letech 1955−1959 byla administrativní pracovnicí katedry psychologie a následně katedry dějin SSSR a KSSS, mezi roky 1959 a 1972 sekretářkou děkana, v letech 1972−1987 referentkou pro externí a mimořádné studium a následně zastávala i další pozice na studijním oddělení FF UK, jehož byla od roku 1987 do roku 1999 vedoucí. V letech 1999−2007 pokračovala jako referentka studijního oddělení FF UK a své působení uzavřela v období 2007−2012 jako referentka Univerzity třetího věku v Centru dalšího vzdělávání FF UK. Od roku 2012 byla již naplno v penzi. Zemřela dne 23. 12. 2016 ve věku 76 let.

60. výročí Letní školy slovanských studií

23. prosinec 2016 - 15:56
U příležitosti 60. běhu Letní školy slovanských studií a v rámci VIII. mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku byla 16. srpna 2016 v přízemí hlavní budovy Filozofické fakulty UK zahájena výstava mapující bohatou historii LŠSS. foto: archiv FF UK

PF 2017

23. prosinec 2016 - 15:03
Krásný sváteční čas a do nového roku vše dobré.

Změna úředních hodin SO – agendy SZZK, promocí a dodatků k diplomům (referenti Jan Brož a Helena Nováková)

20. prosinec 2016 - 16:43
Úřední hodiny Jana Brože a Heleny Novákové (kancelář č. 126, přepážky 3 a 4) končí ve středu 21. 12. v 16:30. Ve čtvrtek 22. 12., v pátek 23. 12. a v týdnu 26. 12. – 30. 12. se úřední hodiny Jana Brože a Heleny Novákové z důvodu čerpání dovolené ruší. Děkujeme za pochopení. 

CfP: Ustavující konference Centra pro studium člověka a společnosti

20. prosinec 2016 - 11:23
V případě zájmu o přednesení příspěvku je třeba abstrakt zaslat do 22. 1. 2017. Konference Interakce v socio-kognitivní, antropologické a historické perspektivě proběhne 11.–12. 4. 2017 v rámci Týdne diverzity 2017.

Přípravný kurz Spolku studentů historie

19. prosinec 2016 - 22:42
Přípravné kurzy pořádané Spolkem studentů historie FF UK jsou jedinečným projektem. Přípravu na přijímací řízení organizují samotní studenti Filozofické fakulty UK, kteří jím sami prošli. Kurzy se navíc konají přímo v budově Filozofické fakulty. Účastníci si tak mohou zažít atmosféru školy, na kterou se hlásí, v maximální možné míře. Přípravné kurzy pro obor historie připravuje Spolek studentů historie FF UK “FFabula”. Kurz je přímo určen pro zájemce o studium bakalářského oboru historie, ale poskytuje dobrou přípravu i na maturitní zkoušky nebo přijímací zkoušky na jiné obory programu FF UK historické vědy, případně na obdobné obory na jiných fakultách. Kurz tvoří dva prolínající se programy: Řada přednášek představuje průřez historií světa a českými dějinami od počátku středověku do nejnovější doby. Přednášky jsou ideální přípravou k faktografickému testu, který tvoří první kolo přípravných kurzů. Látka je ovšem univerzálně uplatnitelná i při maturitě nebo jiných vědomostních testech zaměřených na historii. Součástí programu přednášek jsou i dvě exkurze, které prezentují historickou látku přímo v ulicích Prahy na konkrétních příkladech. Druhý program tvoří semináře, které částečně kopírují zaměření přednášek. Zaměřují se ale spíš na dílčí kulturně nebo společenskohistorická témata. Hlavním úkolem seminářů je připravit uchazeče na druhé kolo přijímacích zkoušek, kdy je čeká pohovor se zkušební komisí. Základem seminářů jsou krátké úryvky četby, nad kterými se vede debata. Vedoucí seminářů tak seznámí účastníky kurzu s výukou vedenou seminární formou, pokusí se rozproudit diskusi, vypiluje argumentační schopnosti a podporuje úvahy na související témata. V průběhu obou částí kurzu bude představována i vhodná literatura k prostudování – seznam četby je podkladem pro druhé kolo přijímacích zkoušek. Všechny části kurzu probíhají přímo v hlavní budově FF, účastníci tak navštíví prostory, kde se odbývají samotné přijímací zkoušky. Na poslední hodinu je pro účastníky připraven modelový test – simulace prvního kola přijímacích zkoušek. Zájemci mají možnost objednat si buď celý přípravný kurz, případně pouze semináře nebo přednášky. Je ovšem možné přijít pouze na jednu ze sobot nebo se domluvit prakticky na čemkoliv speciálním. Rádi Vám vyjdeme vstříc, bude-li to jen trochu možné. Termín konání: 28. 1. 2017 – 13. 5. 2017, jedenkrát týdně Výukový den: sobota Místo konání: FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1 Podrobnosti najdete na webu Spolku studentů historie.

FF UK navštívili velvyslanci severských zemí

19. prosinec 2016 - 12:54
Ve středu 14. 12. 2016 se na FF UK konala konference Česko-severské literární vztahy a při té příležitosti fakultu navštívili velvyslanci severských zemí: J. E. Christian Hoppe, velvyslanec Dánska J. E. Helena Tuuri, velvyslankyně Finska J. E. Siri Ellen Sletner, velvyslankyně Norska J. E. Viktoria Li, velvyslankyně Švédska Před zahájením konference se velvyslanci setkali s paní děkankou a s představiteli Oddělení skandinavistiky ÚGS, Oddělení finských studií ÚGS a Skandinávského domu, z. s. Paní děkanka a zástupci zmíněných oddělení velvyslance blíže seznámili s rozvojem severských oborů na FF UK.

Zrušení konzultačních hodin dr. Davida Čápa ve čtvrtek 22. 12. 2016

19. prosinec 2016 - 10:24
Ve čtvrtek 22. prosince 2016 se ruší konzultační hodiny koordinátora péče o studenty se speciálními potřebami dr. Davida Čápa. V lednu pak bude dr. Čáp konzultovat v Celetné 20, pracovna 142, vždy 10.00 – 11.30. Děkujeme za pochopení.

Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů: Zrušení úředních hodin ve dnech 23.–30. 12. 2016

18. prosinec 2016 - 10:29
Ve dnech 23.–30. 12. 2016 budou zrušeny úřední hodiny Oddělení přijímacího řízení a vnějších vztahů FF UK. Na vaše e-mailové dotazy odpovíme v následujících dnech.

Prague Papers

Prague Papers on the History of International Relations 2011/1Prague Papers on the History of International Relations 2011/2

 

 

 

Dvacáté století

Obálka 2006Obálka 2006

Aktuality

Ve středu 29. března se ruší konzultační hodiny a bakalářský a diplomový seminář prof. Kováře.

Ve středu 29. března se ruší výuka a konzultační hodiny dr. Koury.

V...

26. březen 2017

Univerzita v Lipsku bude v září 2017 pořádat první letní školu zaměřenou na téma identit ve středoevropském prostředí Německo-Polsko-Česko.

Podrobnější informace o výběrovém řízení naleznete zde, předběžný program letní...

14. březen 2017

Ve středu 29. března proběhne výběrové řízení na místa v rámci programu Erasmus+.
Přihlášky je nutné podat nejpozději do úterý 28. března.

Podrobnější informace včetně seznamu zahraničních univerziit naleznete...

28. únor 2017

Byl vydán harmonogram nového akademického roku. Stáhnout jej můžete na tomto odkazu.

10. září 2014