Filozofická Fakulta

Ústav světových dějin FF UK v Praze  

Ústav světových dějin

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 23 min 34 sek zpět

CfP: Krize racionality z pohledu rétoriky, umění a věd o kultuře

9. březen 2017 - 12:01
Kreativní laboratoř FF UK ve spolupráci s programem PROGRES Q14 Univerzity Karlovy Krize racionality a moderní myšlení a se studentským spolkem Praxis vyhlašuje Call for Papers na mezioborovou konferenci, která se bude konat 22.–23. května 2017 v místnosti 104 hlavní budovy FF UK (nám. Jana Palacha 2, Praha 1). Abstrakt Od samého vzniku naší civilizace slyšíme opakovaná varování před hrozící krizí racionality. Platí však, že tato varování nabyla nových významů během historického období, které – jako doba moderní a současná – pomocí racionality definuje samu civilizaci. Moderní a současný postoj k racionalitě i k otázce jejích mezí přitom spojuje racionalitu se standardy exaktních a technických věd a její krize pak s mezemi čistě kvantitativních vysvětlení, na základě čehož bývá racionalita také ostře vymezována vůči rétorice a afektivitě, jak je tradičně nacházíme v takových oblastech ducha, jako jsou umění, politika či náboženství. Důsledkem je, že jsou vývoj i krize v těchto i dalších oblastech lidské zkušenosti a činnosti chápány jako nesouvisející, a zapomíná se, že samotné vymezení racionality má nutně svou rétorickou dimenzi, která se vymyká čistě racionální kontrole, např. matematické a logické formalizaci. V tomto rámci vyvstávají konkrétní otázky konference: Jaké jsou současné podoby racionality i diagnóz její krize? Do jaké míry jsou řešení krizí rétorická, ať už v pozitivním, či v negativním smyslu? Jak je krize racionality vnímána a reflektována z perspektivy různých humanitních věd a věd o kultuře? Jak reflektuje tuto situaci umění a jaká role připadá náboženství? Jaký je z hlediska krize racionality vztah racionality a afektivity? Cílem konference je v první řadě podat dostatečnou teoretickou reflexi pojmu racionality a její současné krize z perspektivy co nejširšího spektra humanitních věd, v druhé řadě pak na bázi konkrétní spolupráce různých konceptů racionality navrhnout věcná řešení, jak krizi racionality či racionalit překonat či plodně využít v náš prospěch. Příspěvky V případě zájmu o přednesení příspěvku zašlete abstrakt v češtině o maximálně 500 slovech do 31. 3. 2017 na adresu krizeracionality@gmail.com. Předpokládá se, že přednášky budou trvat cca 30 minut včetně diskuse. Rozhodnutí o přijetí příspěvku bude zasláno do 20. 4. 2017. Zvaní řečníci Libuše Heczková (Ústav české literatury a komparatistiky): (bude upřesněno) Tomáš Klír (Ústav pro archeologii): Archeologická interpretace – prolomení horizontů, nebo reprodukce racionality? Markéta Křížová (Středisko iboroamerikanických studií): „Divošské myšlení“ v (post)moderních vědách o člověku Petr Mareš (Ústav českého jazyka a teorie komunikace): Hledání racionality v jazyce a při užívání jazyka Karel Thein (Ústav filosofie a religionistiky): Racionalita, vlastnost člověka nebo světa? Programový výbor Josef Vojvodík Martin Procházka Olga Lomová Vojtěch Kolman Eva Voldřichová-Beránková Organizační výbor spolek Praxis

Vyhlášení výsledků 14. kola soutěže GA UK

9. březen 2017 - 10:49
Grantová rada UK a oborové rady GA UK ukončily vyhodnocování projektů 14. kola GA UK a po schválení kolegiem rektora zveřejňuje projekty, které byly přijaty k financování.

Výběrové řízení – Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství

8. březen 2017 - 13:27
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vypisuje výběrové řízení na obsazení pracovního místa na pracovišti Ústav filosofie a religionistiky Název pracovní pozice: vědecký pracovník  Specializace: politická filosofie, etika, religionistika nebo teologie. Úvazek: 0,5 (20 hodin týdně) Smlouva bude uzavřena na jeden rok s možností prodloužení. Požadavky: Ph.D. v humanitním či společenskovědním oboru, nejvíce 5 let po získání titulu Ph.D., anglický jazyk (plynně), druhý cizí jazyk, samostatná vědecká činnost, zkušenost s administrativou vědeckých aktivit. Předpokládaná pracovní náplň: badatelská činnost v oboru vymezeném odborným profilem Centra, administrativní zajištění činnosti Centra. Předpokládaný nástup: 1. května 2017 Termín přihlášky: 31. března 2017 Náležitosti přihlášky: CV uchazeče včetně aktivit spojených s organizováním vědecké činnosti, přehled publikací a odborných aktivit uchazeče, kopie Ph.D. diplomu. Způsoby přihlášení: elektronicky: Vyplněním formuláře níže. Úspěšné přihlášení vám potvrdíme e-mailem. písemně poštou/osobně: Přihlášku se všemi přílohami  zašlete poštou nebo doručte osobně na adresu: Jakub Jirsa, ÚFAR FF UK, nám. Jana Palacha 2, 116 38 – Praha 1 e-mailem: Přihlášku se všemi přílohami zašlete emailem na adresu denisa.najmanova@ff.cuni.cz Originály dokladů budeme požadovat při výběrovém řízení. Uchazeči budou následně vyrozuměni o místě a času konání konkurzu. If you are a human and are seeing this field, please leave it blank. Takto označená pole * jsou povinná Titul před jménem Jméno * Příjmení * Titul za jménem E-mail * Telefon Datum narození * Přílohy * Prosím přiložte: odborný životopis, doklady o vzdělání, jiné (pro Vaše další materiály). Originály dokladů budeme požadovat při výběrovém řízení. Souhlasím se zpracováním a uchováním osobních údajů ze strany Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty, IČ: 00216208, se sídlem: nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 (dále jen „FF UK“), v rozsahu v tomto dokumentu uvedených, v souvislosti s výběrovým řízením k obsazení pracovního místa, do něhož jsem podal/-a přihlášku a za účelem evidence a archivace a k případnému kontaktování z důvodu okolností souvisejících s tímto výběrovým řízením. Dále prohlašuji, že tyto osobní údaje mohou být poskytnuty všem členům komise pro výběrové řízení jmenovaným děkanem FF UK bez ohledu na jejich pracovněprávní vztah k FF UK a subjektům oprávněným k výkonu kontroly. Jsem seznámen/-a se svými právy týkajícími se přístupu k informacím a jejich ochraně podle § 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy že mohu požádat Univerzitu Karlovu o informaci o zpracování mých osobních údajů a jsem oprávněn/-a ji dostat a že mohu požádat Univerzitu Karlovu o opravu nepřesných osobních údajů, doplnění osobních údajů, jejich blokaci a likvidaci. Výše uvedený souhlas poskytuji dobrovolně na dobu neurčitou až do odvolání a zavazuji se je neodvolat bez závažného důvodu spočívajícího v podstatné změně okolností. Vše výše uvedené se řídí zákony České republiky a bude v souladu s nimi vykládáno, přičemž případné spory budou řešeny příslušnými soudy v České republice. * Text přihlášky - poznámka

Vynikající studenti Univerzity Karlovy obdrželi ceny rektora

8. březen 2017 - 11:48
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima dnes ocenil nejlepší absolventy každoročně udělovanou prestižní Cenou rektora. Cenu převzalo deset absolventů. Rektor zároveň udělil Mimořádnou cenu. Cena rektora pro nejlepší absolventy Univerzity Karlovy je udělována vynikajícím studentům bakalářského nebo magisterského studijního programu, kteří dosáhli mimořádných výsledků ve vědecké, výzkumné, sportovní nebo kulturní činnosti. Cenu získávají absolventi lékařských oborů – Cena prof. MUDr. Karla Weignera, společenskovědních oborů – Cena prof. JUDr. Karla Engliše, přírodovědných oborů – Cena prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského, teologických oborů – Cena Josefa Dobrovského, učitelského studia – Cena prof. PhDr. Václava Příhody.  Oceněný dostává diplom a finanční odměnu, viz Opatření rektora č. 10/2001. Cenu prof. MUDr. Karla Weignera pro nejlepší absolventy lékařských oborů obdrželi MUDr. Jakub Štefela a Bc. Viera Margeťáková z 3. LF UK. Jakub Štefela absolvoval magisterský program všeobecné lékařství a během studia se podílel na organizaci výuky jako asistent na Ústavu anatomie, v letech 2010–12 působil jako administrátor internetového portálu pro medicínské studijní materiály Wikiskripta. Je hlavním autorem studijních materiálů pro studenty medicíny „Úvod do centrální nervové soustavy“. Viera Margeťáková pracuje v Charitativním domově ve Staré Boleslavi. Jako téma své bakalářské práce si zvolila téma péče o pacienta s demencí. V charitativním domově se následně podílela na zpracování metodiky poskytování ošetřovatelské péče o obyvatele domova s Alzheimerovou demencí. Cenu prof. JUDr. Karla Engliše pro nejlepší absolventy společenskovědních oborů obdrželi Mgr. Evelyne Koubková z FF UK a Bc. Joosep Grents z FHS UK. Evelyne Koubková cenu obdržela za velmi dobré studijní výsledky a mimořádně zdařilou magisterskou práci, v níž interpretuje asyriologický materiál v podobě série tabulek z 1. tis. př. Kristem zachycujících instrukce pro výrobu liturgicky užívaného tympánu. Joosep Grents cenu obdržel za své mimořádné studijní výsledky a vynikající bakalářskou práci The Complexities of Hybrid Warfare: A study in Contemporary Military History. Cenu prof. RNDr. Jaroslava Heyrovského pro nejlepší absolventy přírodovědných oborů obdrželi Mgr. Miroslav Soroka a Bc. Michal Jakl z PřF UK. Miroslav Soroka cenu obdržel za svou diplomovou práci, která je zajímavá svým přesahem do různých oblastí chemie. Výsledky práce se staly podkladem pro další publikace v odborných impaktovaných časopisech. Michal Jakl cenu obdržel za svoji bakalářskou práci, ve které se mu podařilo propojit oblasti svého zájmu – geoinfografiku, geografii, kartografii a matematiku. Podařilo se mu vytvořit aplikaci pro mobilní telefony, která podle polohy uživatele vyhledává nejbližší přírodní oblasti v Praze. Následně vytvořil geoinformační systém s aplikacemi – např. online geolokaci pro orientační běh, geolokační hru pro mobilní telefony či aplikaci pro správu turistických pamětních mincí. Cenu prof. PhDr. Václava Příhody pro nejlepší absolventy učitelského studia byla udělena Mgr. Lence Havelkové a Bc. Janu Baťkovi z PřF UK. Lenka Havelková cenu obdržela za mimořádně dobrou diplomovou práci, která kromě výzkumného rozměru měla také značný aspekt aplikační směřující k autorům map a atlasů určených pro vzdělávání. Jan Baťka cenu obdržel rovněž za výborně zpracovanou závěrečnou práci. Při jejím sepsání musel prostudovat velké množství zahraniční literatury. Jeho snaha vyústila v publikaci v odborném časopisu Acta Universitalis Carolinae Geographica. Cenu Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických oborů obdržela Mgr. Helena Exnerová z HTF UK a Bc. Eduard Fiedler z KTF UK. Oba byli ohodnoceni za jejich velmi dobře zpracované závěrečné práce. Mimořádná cena rektora byla udělena: Florianu Merklemu z 2. LF UK za mimořádnou občanskou odpovědnost a lidskou obětavost, když z vlastních zdrojů iniciativně zorganizoval finanční sbírku k úhradě školného pro jeho anglického kolegu, který nebyl schopen školné uhradit, MUDr. Lukáši Malému z 3. LF UK za mimořádnou dobrovolnickou činnost, který se podílel na zavádění projektu paliativní péče v regionu Ntumgamo v Ugandě, Davidu Adamovi z 3. LF UK za mimořádnou činnost v neziskové organizaci Andromeda, kterou založil a která se zaměřuje na sociálně znevýhodněné děti mezi čtvrtým až dvanáctým rokem, Barboře Procházkové z LF UK v Plzni a Mgr. Simoně Baumrtové z FTVS UK za mimořádné sportovní výsledky. Mimořádná cena rektora se uděluje studentům za čin nebo činnost vykonaný během studia a prokazující mimořádnou občanskou statečnost nebo obětavost, za dosažení mimořádných výsledků v průběhu studia v oblasti vědy a výzkumu, za mimořádně vysoké ocenění při provozování kulturních či uměleckých aktivit nebo za skvělé sportovní výsledky v mezinárodních soutěžích. Oceněný dostává dopis rektora a finanční odměnu. Viz Opatření rektora č. 10/2001.  za správnost: Mgr. Václav Hájek tiskový mluvčí UK Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova tel.: +420 224 491 248 e-mail: pr@cuni.cz tisková zpráva Univerzity Karlovy, Praha 8. března 2017

Nejlepší studenti Univerzity Karlovy obdrželi prestižní Bolzanovu cenu

8. březen 2017 - 11:40
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima 8. března 2017 ocenil prestižní Bolzanovou cenou tři studentky. Oceněny byly dizertační práce z oblasti egyptologie, farmakologie a algebraické topologie. Bolzanova cena podporuje vědeckou výchovu a odbornou přípravu studentů Univerzity Karlovy již více než dvacet let. Soutěžní práce, které přihlašují sami studenti, posuzuje komise pro udělení ceny, jež je složena z členů jmenovaných rektorem. V letošním ročníku komise hodnotila téměř 60 přihlášených prací. Ocenění získali spolu s diplomem i finanční odměnu. V kategorii společenskovědní včetně teologických oborů byla vybrána doktorská disertační práce „The Reign of King Nyuserre and Its Impact on the Development of the Egyptian State. A Multiplier Effect Period during the Old Kingdom“ autorky Mgr. et Mgr. Veroniky Dulíkové, Ph.D., z Filozofické fakulty UK. Práce přináší zásadní vědecké poznatky o mechanismech fungování staroegyptské společnosti s extrapolacemi na další starověké společnosti. Ve svém obsahu přináší významné výsledky založené především na autorčině dlouholetém egyptologickém bádání. Znamená také určitý posun v metodologii: pohybuje se nejen v rámci tradičních metod, ale především hojně a vhodně využívá nových vědeckých postupů a poznatků z oblasti počítačového zpracování dat. V kategorii přírodovědné byla vybrána práce „Bounding Helly numbers via Betti numbers“ RNDr. Zuzany Patákové, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Práce prezentuje hlavní výsledky prostřednictvím originální kombinací metod obstrukční teorie z oblasti algebraické topologie, které kombinuje s kombinatorickým přístupem zahrnujícím Ramseyovu teorii. Výsledky bezprostředně související s předloženou soutěžní prací byly dosud uplatněny v 6 publikacích v renomovaných mezinárodních časopisech a ve 3 prestižních sbornících z mezinárodně významných konferencí. V kategorii lékařské byla vybrána disertační práce „Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku“ autorky Mgr. Zuzany Ptáčkové, Ph.D., z Farmaceutické fakulty UK. Práce přináší nová experimentální data o placentárním transportu důležitých antivirotik s využitím in vitro, in situ, ex vivo a in vivo metod. Získané poznatky mohou přispět k lepší charakterizaci farmakokinetiky zkoumaných léčiv a k zvýšení bezpečnosti jejich používání. Údaje o transportních mechanismech zkoumaných látek mohou být dále aplikovány při prohlubování znalostí o potenci antiretrovirotik pro lékové interakce. Přestože významný vliv testovaných antiretrovirotik na placentární expresi efluxních transportérů nebyl prokázán, mohou být získané výsledky v této oblasti příspěvkem k doplnění mozaiky znalostí o účincích antiretrovirotik na transportní systémy. za správnost: Mgr. Václav Hájek tiskový mluvčí UK Odbor vnějších vztahů Univerzita Karlova tel.: +420 224 491 248 e-mail: pr@cuni.cz tisková zpráva Univerzity Karlovy, Praha 8. března 2017 související: Prestižní Bolzanovu cenu získaly tři studentky UK [iforum.cuni.cz, 9. března 2017]

Proč knihám skenujeme obálky a obsahy

7. březen 2017 - 17:48
V roce 2015 jsme začali nově nakoupeným knihám skenovat obálky a obsahy (ve smyslu table of contents). Všechny nové knihy, které centrálně zpracujeme ve Středisku vědeckých informací, mají v Centrálním katalogu připojenou naskenovanou obálku a prohledávatelný obsah.  Tyto dvě zdánlivé maličkosti dokáží ve skutečnosti velmi usnadnit vyhledatelnost našich knih. Čtenář si v katalogu může najít knihu podle jejího obsahu, aniž by znal její přesný název nebo jméno jejího autora. Čtenář může díky této funkci objevit knihy, o jejichž existenci dokonce vůbec nevěděl. Z opačného pohledu si může ověřit, zda kniha, kterou se chystá si půjčit, vůbec odpovídá jeho potřebám. Naskenovaná knižní obálka nejenže v katalogu dobře vypadá, ale také může pomoct ve chvíli, kdy si čtenář není jistý titulem nebo autorem knihy, ale pamatuje si, jak kniha vypadala. Od začátku projektu jsme naskenovali už více než šest tisíc obálek a zhruba stejné množství obsahů o více než 20 tisících stránkách. Skenování mají kromě pracovníků Střediska vědeckých informací na starosti i další oborové knihovny. Aby byly knižní obsahy prohledávatelné a s textem bylo možné dále manipulovat (například kopírování zkratkou ctrl+c), je potřeba provést rozpoznání textu technologií OCR a výsledný text ještě ručně korigovat, to mají v současnosti na starosti stipendisté Knihovny Jana Palacha. napsala Klára Rösslerová, ředitelka Knihovny FF UK Na kontinuálním projektu digitalizace a zpřístupnění knižních obálek a obsahů se podílí: Středisko vědeckých informací Historický kabinet Knihovna anglistiky a amerikanistiky Knihovna Celetná Knihovna Jana Palacha Knihovna románských studií Knihovna Šporkova paláce Knihovna Ústavu dějin umění Knihovna Ústavu filosofie a religionistiky Knihovna Ústavu hudební vědy Knihovna Ústavu pro archeologii Příruční knihovna finštiny Podívejte se, jak v Centrálním katalogu obsahy zobrazit a jak hledat s použitím výrazů z knižního obsahu:

Ústav translatologie FF UK hostí čtyři přednášky světově uznávaného translatologa

7. březen 2017 - 17:17
Čtyři přednášky hostujícího profesora Franze Pöchhackera (Centrum překladu a tlumočení Vídeňské univerzity) k nejnovějším poznatkům v teorii konferenčního tlumočení proběhnou ve dnech 16. a 17. března 2017 v prostorách Ústavu translatologie FF UK. Srdečně zveme všechny studenty studijního programu tlumočnictví, doktorandy i další zájemce z řad akademické obce na sérii čtyř přednášek a seminářů profesora Franze Pöchhackera, předního světově známého translatologa z Vídeňské univerzity. program přednášek: Memes: The evolution of ideas about interpreting | čtvrtek 16. března 2017 | 16:40–18:10 Turns and paradigms of interpreting studies | čtvrtek 16. března 2017 | 18:25–19:55 Quality in interpreting | pátek 17. března 2017 | 16:00–17:30 Strategies in interpreting | pátek 17. března 2017 | 17:45–19:15 místo konání: Hybernská 3, Praha 1, učebna 206 Přednášky budou prosloveny v angličtině. Pobyt prof. Pöchhackera se uskutečňuje v rámci Rozvojového projektu FF VS UK 2016-2018 TO1 – Hostující profesoři a inovace PP ANMT0002 Teorie tlumočení pro nMgr. studenty.

Tomáš Jirsa získal cenu Fragmenty paměti udělovanou projektem MENE TEKEL

7. březen 2017 - 15:51
Dne 3. března 2017 byly v Senátu Parlamentu ČR předány v rámci festivalu MENE TEKEL ceny Fragmenty paměti, které jsou udělovány od roku 2016. Letos je získali publicisté Vladimír Kučera, Luděk Navara a dokumentarista Martin Vadas. Speciální cenou je pak v jejich rámci ocenění studenta či studentů, kteří přispívají k připomínání minulosti. Letos získal tuto cenu v nominaci Univerzity Karlovy absolvent Právnické fakulty UK a zároveň aktuální student Ústavu českých dějin FF UK Mgr. Tomáš Jirsa za své práce na téma kolektivizace.  Tomáš Jirsa zaujal i v mezinárodním měřítku, když byl jeho referát o kolektivizaci přijat v roce 2016 na konferenci World History Association v Gentu.  Tomáš Jirsa se věnuje problematice kolektivizace od raných fází svých studií. V roce 2012 se zúčastnil konference Kolektivizace v Československu v Jindřichově Hradci s příspěvkem “Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960”, v němž představil metodou mikrohistorické sondy vývoj jedné jihočeské obce, v níž proběhl politický soudní proces, demonstroval formy perzekucí soukromých zemědělců a podal analýzu rozpadu mezisousedských vztahů i vztahu k půdě během deseti let intenzivní socializace venkova. V roce 2013 obhájil na toto téma bakalářskou práci, kdy na základě rozhovorů s pamětníky a shromáždění doposud nepublikovaných pramenů položil důraz na málo zpracovávané téma poslední fáze kolektivizace v druhé polovině 50. let. Na svou práci navázal v roce 2014 na konferenci Československo v letech 1954-1962 s příspěvkem: “Veřejné soudní procesy s kulaky v okrese Strakonice v druhé polovině 50. let”, který vyšel jako příspěvek v kolektivní monografii z konference. V roce 2016 se Tomáš Jirsa věnoval na studiích v Lucembursku zkoumání vývoje západoevropského  zemědělství po 2. světové válce a ve stejném roce reprezentoval Univerzitu Karlovu na 25. výroční konferenci World History Association v belgickém Gentu s příspěvkem “Collectivisation as a Social Experiment: Change of the Society, Change of the Landscape in Czechoslovakia”. V současné době připravuje práci, která bude komplexně zpracovávat průběh kolektivizace v okrese Strakonice a věnuje se shromažďování rozhovorů s pamětníky z dalších pěti jihočeských obcí, což vnímá jako důležité pro uchování historické paměti. Jako spoluautor spolupracuje na vydání knihy Kuriozitami hospodářských dějin, do níž zpracovává historické příběhy na téma soudobých hospodářských dějin po roce 1945. Mezinárodní projekt MENE TEKEL je nekomerčním multidisciplinárním festivalem proti totalitě s cílem připomínat historické mezníky nejen českých zemí, ale i dalších států Evropy s přesahem do částí světa, kde jsou porušována základní lidská práva. Projekt původně vznikl jako reakce na nezájem společnosti o osud politických vězňů padesátých let a ve spolupráci s mnoha odbornými a paměťovými institucemi přináší svědectví o protiprávnosti totalitních režimů. Soustřeďuje se zejména na připomínání odkazu obětí nacismu a komunismu. Během festivalového týdne se každoročně uskuteční zhruba třicet žánrově různorodých akcí, oslovujících diváky napříč generačním, zájmovým a sociálním spektrem. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů, která se stala morálním garantem projektu, se v roce 2007 konal první ročník festivalu, jehož název odkazuje k Bibli a proroctví o zodpovědnosti každého člověka za své činy. Mezi hlavní odborné spolupracující subjekty patří Univerzita Karlova, Ústav pro studium totalitních režimů, Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní archiv. Záštitu nad mezioborovým festivalem měl až do své smrti v roce 2015 prezident Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu Inter-ASSO Jure Knezović. Během festivalového týdne se každoročně uskuteční zhruba 30 různých akcí. Festival se vždy koná v termínu kolem 25. února. Autor fotky: Josefína Šumová (Česká televize)

Výzva k zápisu po uplynutí povoleného přerušení studia

7. březen 2017 - 15:26
Vyzýváme k zápisu do studia ty studenty, kterým 28. února 2017 uplynula doba povoleného přerušení studia a kteří se nezapsali. Jde o studenty z uvedeného seznamu.

Rozhodnutí vyhlašovatele o výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu

6. březen 2017 - 18:57
Soutěž o návrh nového znaku FF UK Hodnotící komise se na svém zasedání jednomyslně usnesla, že předložené soutěžní návrhy nesplňují představu zadavatele po estetické a funkční stránce a z toho důvodu nedoporučuje vyhlašovateli žádný ze soutěžních návrhů. Vyhlašovatel doporučení hodnotící komise přijal a odmítl všechny předložené návrhy soutěžících.

Diplomatka Magda Vášáryová přednášela o současné politické situaci ve střední Evropě

6. březen 2017 - 18:52
Bývalá (česko)slovenská velvyslankyně v Rakousku a v Polsku, kandidátka na prezidenta a současná poslankyně slovenské Národní rady Magda Vášáryová přijala pozvání Politologického klubu FSV UK a 28. 2. 2017 promluvila na půdě Filozofické fakulty UK. Přednáška se týkala mezinárodní politiky, zejména růstu populismu ve světě a současného společenského klimatu střední Evropy. V přednášce i v následném zápisu do fakultní pamětní knihy Vášáryová zdůraznila význam humanitního vzdělání: „Humanitní obory, kterých jsem také produktem, jsou nenahraditelné. Proto jsem ráda přijala pozvání a je to pro mě velká čest.“     foto: archiv FF UK    

Knihovna Jana Palacha zve na semináře o práci s elektronickými zdroji

6. březen 2017 - 10:00
Zveme všechny zájemce z řad nových i dlouholetých studentů i doktorandy a pedagogy na seminář o vyhledávaní a práci s elektronickými informačními zdroji. Naučíte se vyhledávat v oborových databázích, pracovat s univerzitním vyhledávačem UKAŽ, poznáte nástroj SFX pro snadný přístup k plným textům, nástroj pro snadnou správu seznamů literatury CitacePRO, Google Scholar a další. Seminář povede fakultní správce elektronických zdrojů Václav Trunec (Knihovna FF UK). K dispozici jsou tři termíny a všechny semináře se budou konat v týmové studovně Knihovny Jana Palacha. Na seminář se prosím bezplatně registrujte na této adrese: https://goo.gl/DzznES

Literární historik Jan Wiendl představil v médiích vydání vězeňských básní Jana Zahradníčka

2. březen 2017 - 19:26
Básnický sešit Jana Zahradníčka, který si jeden z největších českých básníků dvacátého století vedl ve vězení, byl téměř šedesát let považován za zničený. Literární historik doc. Jan Wiendl z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK jej objevil v archivu Sboru vězeňské a justiční stráže v Leopoldově. Nalezený básnický deník má význam nejenom pro textology a literární historiky – stává se i dokumentem mimořádné hodnoty, který zcela jistě patří do fondu kulturní paměti českého národa. Moravská zemská knihovna nyní vydává deník v podobě, která jej co nejvíce přiblíží čtenáři, tedy v podobě faksimile jednotlivých listů a srovnání s ustálenou podobou známých básní z již vydaného Zahradníčkova díla. Tímto způsobem je deník představen jako jedinečný doklad tvůrčího a lidského postoje Jana Zahradníčka v době jeho nejtěžší životní zkoušky. Vydání získalo mimořádnou mediální pozornost. Rozhovor s Janem Wiendlem v pořadu Petra Viziny Kultura+ v České televizi (18. 2. 2017 v 11.05) Reportáž z uvedení knihy v Moravské zemské knihovně vysílaná v Událostech a Událostech v kultuře (15. 2. 2017 v 19.00 na ČT1/ČT24 a ve 20.00 na ČT Art)        Rozhovor s Janem Wiendlem v pořadu Mozaika Českého rozhlasu Vltava (17. 2. 2017) Rozhovor s Janem Wiendlem ve vysílání Českého rozhlasu Plus (1. 3. 2017 ve 13.47) Pozvánka na křest knihy na novinky.cz (14. 2. 2017) Více o objevu Zahradníčkovy vězeňské poezie v archivu Sboru vězeňské a justiční stráže v Leopoldově v článku Jana Wiendla. Poznámka: Uvedené mediální výstupy nejsou jedinými ohlasy vydání Zahradníčkových básní. Na webu FF UK jsou zveřejňovány pouze výstupy pocházející z veřejnosprávních médií nebo bezplatné obsahy z internetových zpravodajských webů.

Prohlášení na podporu Igora Ševcova

2. březen 2017 - 18:23
Otevřený dopis rektora Univerzity Karlovy, prof. Tomáše Zimy, a děkanky FF UK, doc. Mirjam Friedové, na podporu Igora Ševcova, studenta FF UK. Dopis je adresován ministru vnitra Milanu Chovanecovi, Tomáši Haišmanovi, řediteli Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR a Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Vážený pane ministře, vážený pane řediteli, vážení členové Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, Univerzita Karlova sleduje s velkými obavami případ studenta Filozofické fakulty UK Igora Ševcova. Na základě neprokázaného obvinění z trestné činnosti v dubnu 2016, kterého byl Igor Ševcov v plném rozsahu zproštěn, ztratil možnost prodloužení studentského víza. Rozhodnutím orgánů Ministerstva vnitra ČR mu 23. 2. 2017 z nejasných důvodů nebylo prodlouženo ani vízum pracovní a Igor Ševcov nyní čelí možnosti vyhoštění do Ruské federace. Takový postup považuje univerzita za zcela nepřiměřený. Zejména s ohledem na skutečnost, že student byl již v Rusku politicky perzekuován, a vyhoštění tak pro něj znamená reálné nebezpečí pronásledování za občanské postoje.Univerzita Karlova rovněž vyjadřuje znepokojení, že případným vyhoštěním ztrácí Igor Ševcov možnost dokončit svá studia oboru etnologie na Filozofické fakultě UK, kde dosahuje vynikajících studijních výsledků. Své studijní povinnosti plní po celou dobu studia řádně a bezproblémově. Univerzita Karlova vyjadřuje Igoru Ševcovovi svoji podporu a žádá příslušné orgány, aby podnikly takové kroky, které nevystaví studenta vyhoštění a z něj vyplývajícímu ohrožení na životě. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA rektor Univerzity Karlovy doc. Mirjam Friedová, Ph.D. děkanka Filozofické fakulty UK 28. února 2017

Přijímací řízení na bakalářský mezifakultní dvouobor Geologie – Klasická archeologie

2. březen 2017 - 17:03
Jedinečné dvouoborové studium Geologie – Klasická archeologie poskytuje moderní interdisciplinární překryv. Geologie se uplatňuje v mnoha dalších vědních disciplínách, pro jejichž úspěšný rozvoj jsou vítaní odborníci se širokým geologickým základem a detailní znalostí určité vědecké metody. Proto byl vytvořen studijní obor, který umožní praktický překryv geologie s klasickou archeologií. Pokud jej budete studovat, stanete se mezioborovými specialisty se širokým znalostním základem. Věříme, že vás tato atraktivní kombinace oborů zaujme a do konce dubna se přihlásíte ke studiu. Více informací o způsobu podávání přihlášek a podmínkách přijímacího řízení ke studiu naleznete zde. Období pro podávání přihlášek: 1. března – 30. dubna 2017  

Křest nového čísla časopisu NaVýchod

28. únor 2017 - 19:38
První číslo časopisu NaVýchod vyšlo 22. 2. 2017. Východoevropský klub vás zve na křest, který proběhne 2. 3. 2017 od 19 v Café v lese. V rámci akce promítneme filmovou sondu do života na současném Krymu.

Vychází Starodávné bejlí, monografie o literárním braku ve starověku a středověku

28. únor 2017 - 16:19
Příručky literární vědy obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Starodávné bejlí se pokouší představit jiný pohled na věc. Cílem publikace je demonstrovat, že pojmy „populární literatura“, „triviální literatura“ či „brak“ můžeme aplikovat také na literaturu starších dob. Předmětem zájmu jejích autorů jsou tak rozmanité artefakty jako staro-egyptský papyrus Turín, antické milostné romány, křesťanské hagiografie i pašijové divadlo, životy Ježíšovy a mariánské písně, byzantská parodie liturgického postupu, staroseverské povídky či lživé ságy, arabské maqámy i španělské slepecké romance. Nad těmito texty se ukazuje, že hranice braku a „vysoké“ literatury nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Že zdánlivě „nízká“ témata jako sex, násilí apod. se opakovaně kříží s těmi, která jsou používána v literatuře svrchovaně „umělecké“ a vysoké. Že schematičnost nízké literatury se pojí se silným sklonem k variaci a vzájemné mezihry mezi konvencí a inovací jsou v ní často daleko rafinovanější, než jsou badatelé ochotni připustit. Že bývá nejednou podstatně nápaditější a subverzivnější než literatura kanonická. A že – konečně – její bizarnost, parodický nádech a neochota podřídit se pravidlům vysoké literatury nejsou tak efemérní a pomíjivé hodnoty, jak se často říká. Že se zkrátka s tím váchalovským literárním bejlím můžeme znamenitě bavit i dnes – tisíce let poté, co vzniklo. Sylva Fischerová (ed.) a Jiří Starý (ed.): Starodávné bejlí. Obrysy populární a brakové literatury ve starověku a středověku. Vydala Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. Obsah a ukázka knihy. Publikace na stránkách e-shopu FF UK. kontakt pro média Ina Píšová, mluvčí Filozofické fakulty UK ina.pisova@ff.cuni.cz | +420 777 739 951    

Centralizovaná platba pokut v KJP od 1. 3. 2017

28. únor 2017 - 10:36
Informujeme čtenáře, že od 1. března 2017 zavádí Knihovna FF UK možnost centralizované platby pokut v Knihovně Jana Palacha (suterén hlavní budovy FF, nám. Jana Palacha 2). Knihovna Jana Palacha bude nově přijímat i platby za pokuty vzniklé ve všech ostatních knihovnách FF UK. Bude tak možné splatit dluh na účtu čtenáře bez nutnosti přesunu mezi budovami a bez omezení krátkou otevírací dobou některých dílčích knihoven. Pozor: Platba pokut v Knihovně Jana Palacha se týká pouze knihoven spadajících pod Filozofickou fakultu UK. Platby pokut z jiných fakult UK, nebo dokonce platby pokut z knihoven mimo UK nepřijímáme. Viz též: Bezhotovostní platba pokut převodem Jak si prodloužit v Centrálním katalogu výpůjčky  

Změna úředních hodin Akreditačního referátu v pátek 24. 2. 2017

24. únor 2017 - 10:15
Z důvodu technických problémů se v pátek 24. února 2017 ruší úřední hodiny Akreditačního referátu pro osobní návštěvy a telefonickou komunikaci. Akreditační referát kontaktujte prosím pouze emailem. Děkujeme za pochopení.

„Memento neuspokojivosti trvá.“ Rozhovor s editory publikace Pokusy o renesanci Západu

23. únor 2017 - 17:38
Ve Vydavatelství Filozofické fakulty UK vyšla koncem roku 2016 monografie Pokusy o renesanci Západu. Literární a duchovní východiska na přelomu 19. a 20. století. Publikaci editovali Anna Housková a Vladimír Svatoň. Kdo se na monografii autorsky podílel? Anna Housková: Monografie má značný rozsah, 766 stran, autorů bylo hodně. Spolupracovali filologové z Filozofické fakulty UK, napříč obory a katedrami: utvořil se skutečný tým, což je v humanitních vědách dosti vzácné. Účastnili se i doktorandi a absolventi doktorského studia; a výrazně se zapojily dvě kolegyně z Francie a ze Španělska, které jsou nejen spoluautorkami této knihy, ale během tříletého projektu přijížděly také na naše kolokvia či na doktorandskou školu. Překonat tradiční oborový pohled nebývá na filologii jednoduché kvůli různosti jazyků a studijních oborů, což mj. separuje i vědecké časopisy vydávané v příslušných jazycích. V tom spočívá komparatistická výhoda publikace v češtině. Jak ke zkoumané epoše přistupují autoři příspěvků? Lze mluvit o jednotném východisku? Vladimír Svatoň: Když jsme o společném projektu s řadou kolegů přemýšleli, uvědomovali jsme si stále více, že přelom 19. a 20. století patří k nejvýznamnějším obdobím v dějinách evropské i americké kultury. Nechtěli jsme předurčovat názor spolupracovníků na to, co se tehdy v kultuře dělo. Setkali jsme se však na několika kolokviích a tu jasně vyvstalo, že to byla doba, která znovu položila zásadní otázky o smyslu evropské a americké civilizace a že vývoj moderního umění ve 20. století není bez jejích podnětů představitelný. Pozdější umělci se od umění a myšlení konce století často distancovali, přesto však z nich těžili. V poezii byla například stejně pociťována váha slova: hudebnost řeči a metaforika neměla jen zvýraznit obsah toho, co bylo přímo vysloveno, ale sugerovat smysl řečeného, třeba v odlišném tónu než jeho verbální významy. Próza navrhla jiný pohled na osud jedince a jiné kompoziční postupy, integraci postav do širokého přediva barvitých, ba pitoreskních osudů. Z toho vyplývalo hledání nových kompozičních postupů, neuzavřenost a paradoxy lidských příběhů. Atd. – Zásadně se však před námi rýsovalo všeobecné povědomí této epochy, že určitá fáze novověké civilizace se vyčerpala a že je svůdné hledat cesty, jak začít jinde a jinak. Nemůžeme si zastírat, že z těchto pocitů vznikly v Evropě neblahé a tragické pokusy o nastolení nových společenských pořádků, ale memento neuspokojivosti trvá. Současné události jen potvrzují, že v politickém i ekonomickém životě není všechno v pořádku. A. H.: Komparatistický pohled osciluje „mezi jednotou a růzností“ (jak zní název knihy Claudia Guilléna); rozdíly literatur jednotlivých zemí jsou očividné, zajímavější bylo objevovat shody. Během tří let diskusí a časopiseckých publikací bylo až překvapivé a radostné zjišťovat, že „u nás je to stejně“. Konkretizovala se představa, že od konce 19. století se při vší národní různosti i rozmanitosti názvů (symbolismus, vitalismus, dekadence, generace 98 ad.) literatura v Evropě a na americkém kontinentu vyrovnávala se společnými problémy krize novověké kultury     a rozešla se s empirickým a utilitárním duchem pozitivismu. Kniha Pokusy o renesanci Západu přináší souhrnný pohled na toto období, studované dosud méně než například avantgarda. Leccos chybí, nešlo nám o komplexní „mapování“. Pro celkovější záběr jsme v závěrečné části připojili panorama jednotlivých literatur té doby, chronologický přehled a překlady ukázek z programních textů. V čem vy osobně spatřujete onu „renesanci“ na přelomu 19. a 20. století? A. H.: Slovo renesance v názvu monografie jsme použili metaforicky. Ovšem tuto paralelu zmiňují třeba španělští myslitelé a faktem je, že přelom 19. a 20. století má s renesancí společné rysy: polemiku s „duchem“ předchozí epochy (scholastika, pozitivismus), zpochybnění dosavadních jistot, vůli k obnově; a s tím souvisí i například žánr eseje, který vznikl v renesanci a koncem 19. století měl vrcholné období. Euroamerická civilizace tíhne na rozdíl od jiných kultur ke změnám a přeryvům, a zároveň má schopnost brát krize jako vlastní renovaci. V. S.: Nechtěli jsme, aby v obraze této doby převládaly rysy dekadence, úpadku, bezvýchodnosti, extravagancí (spojené s obvyklou představou fin de siècle). Pocity úpadku a „zmarnění“ se týkaly rutinního způsobu života. Byla to ale především doba očekávání, touhy po změně, útěků do neznáma, do netradičních a konfliktních životních rozhodnutí. Riskantní životní volby osamělých jedinců zakládaly nový životní styl, byť většinou za cenu sebezničení. V prvých staletích novověku se zdálo, že je možno spoléhat na nepřetržitý rozvoj „vědotechniky“ (termín Jana Patočky), zákonodárství, humánních principů, vzdělanosti, všeobecné racionality, jinak řečeno – na rozvoj „modernity“. Už Shakespeare věděl, že takové chování může přivést člověka na scestí. Během 18. století, v době sentimentalismu, se v literatuře objevili hrdinové, kteří se nemohli zařadit do těchto pořádků, a přece budili soucit, ba obdiv. Na přelomu 19. a 20. století tento pocit, podle našeho názoru, převládl. Alternativní životní cesta, třeba na tichomořských ostrovech nebo mezi indiány, se jevila jako plodné východisko. V tom trvá výzva „epochy symbolismu“. Na které konkrétní oblasti jsou studie zaměřeny? Dotýkají se příspěvky i oblastí na hranicích Západu? V. S.: Všechny texty směřují vlastně jakoby v konečné perspektivě k otázce evropské identity. Chceme-li identitu pochopit, musíme si představit, od čeho se odlišuje, co je mimo ni, za jejími hranicemi. Problém hranice je pro takové uvažování zásadní. V monografii jsou proto kapitoly o latinskoamerické kultuře, která se jednak vymezovala vůči životnímu stylu Severní Ameriky, jednak koexistovala s nativní, indiánskou tradicí. V Evropě samé se rýsuje problematická, někdy sotva znatelná hranice mezi Evropou západní a střední (Německem, Rakouskem) a především východní (Ruskem). Okraje Evropy pociťovaly vždy naléhavěji globální problémy, protože v nich vládlo sinější vědomí možné „jinakosti“. V čem se podle vás liší literární evropský Západ od amerického? A. H.: Americký kontinent patří ke stejné civilizaci, přesazené z Evropy, kolonie tu měla jinou podobu a vznikl svět jazykově, nábožensky a kulturně Evropě podstatně bližší než v jiných koloniích. U Latinské Ameriky se na její příslušnost k Západu málo hledí, ovšem toto má Amerika (obě Ameriky) společné: evropská projekce nového světa, bez tíhy dlouhých dějin. Když zůstaneme u literatury konce 19. století, nad dekadentní náladou převažuje v amerických zemích důvěra v budoucnost. Předchůdcem současné poezie není ani tak Baudelaire, ale hlavně Whitman. Například Borges, příslušník avantgardní generace, viděl své „předchůdce“ v hispanoamerické poezii přelomu století a právě ve Whitmanovi (jak je to zde pojednáno v jedné kapitole). Ale konec 19. století byl i časem nové interpretace kulturní identity, kdy se Latinská Amerika konfrontovala s modelem USA a s počátkem jejich velmocenského vzestupu. Latinskoamerická literatura, včetně skvělé esejistiky, v této době kriticky reflektuje otázky modernity a své vlastní antimodernosti či „jiné modernity“. Komu je kniha určena? A. H.: Česká monografie nabízí nadnárodní pohled na toto zásadní období pro naše univerzitní a kulturní prostředí. Závěrečná panoramatická část se může hodit pro studium literatury i v informativní rovině. Zároveň jsou výsledky celého projektu představeny také v cizojazyčné knize Dusk and Dawn: Literature Between Two Centuries, která vychází počátkem roku 2017. Prof. PhDr. Anna Housková, CSc., je profesorka španělské a hispanoamerické literatury a překladatelka. Specializuje se na španělsky psanou literaturu Latinské Ameriky a zabývá se mimo jiné dílem J. L. Borgese, G. Garcíi Márqueze, O. Paze nebo ze španělských autorů J. Ortegy y Gasseta. Pohledům na hispanoamerickou kulturní identitu v esejích a v románech věnovala knihy Imaginace Hispánské Ameriky (1998) a Visión de Hispanoamérica. Paisaje, utopía, quijotismo en el ensayo y en la novela (2010). Jako editorka se podílela na vydání mnoha sborníků, mimo jiné uspořádala výbor iberoamerických esejů Druhý břeh Západu (2004). Prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc. (*1931), je komparatista a profesor ruské literatury. Ve svých článcích a knihách se zaměřuje především na díla A. S. Puškina, F. M. Dostojevského, V. Nabokova, T. Manna, zároveň píše teoretické články o žánru románu. Své úvahy o srovnávací literární vědě shrnul v souboru Román v souvislostech času (2009), o poetice ruské prózy se rozepsal v knihách Proměny dávných příběhů (2004) a Z druhého břehu (2002). Jako editor se podílel na vydání mnoha komparatistických sborníků, k řadě knih napsal předmluvy nebo doslovy.  

Prague Papers

Prague Papers on the History of International Relations 2011/1Prague Papers on the History of International Relations 2011/2

 

 

 

Dvacáté století

Obálka 2006Obálka 2006

Aktuality

V týdnu od 22. května se ruší úřední hodiny sekretariátu.

Od 29. května pak budou vždy v úterý a čtvrtek od 8:3 do 11:30.

18. květen 2017

Ve středu 17. května se ruší výuka DS/BS i konzultační hodiny dr. Valkouna.

Ve středu 17. května se ruší veškerá výuka i konzultační hodiny prof. Kováře.

 

01. květen 2017

Byl vydán harmonogram nového akademického roku. Stáhnout jej můžete na tomto odkazu.

10. září 2014